Zápasy s těžkými soupeři nám ještě více otevřou oči, říká Martin Stržínek

Martin Stržínek se stal po přestupu z Hranic do Frýdku-Místku nejstarším a nejzkušenějším hráčem v mladém kádru. Věří, že tým, který se zatím krčí na předposledním místě tabulky, se herně i výsledkově zvedne. Bývalý český reprezentant je přesvědčený, že jeho mladší spoluhráči házenou hrát umí a že současné postavení v tabulce rozhodně neodpovídá jejich kvalitám. Nejraději by celek viděl v play off.

V prvních třech zápasech jste neuhráli ani bod. Hůře jste do soutěže vstoupit nemohli, souhlasíte?

To ano. Především v prvním utkání jsme nezahráli vůbec dobře. Mi ani Vojtovi Petrovskému se duel v Novém Veselí vůbec nepovedl, takže úvodní prohru beru částečně na sebe. Na body jsme rozhodně měli i proti Kopřivnici. Dneska jsme už klidně mohli mít čtyři body, bohužel zatím nemáme ani jeden. Je ale teprve začátek soutěže, takže není třeba nijak panikařit.

Plzeň vás přehrála o jedenáct branek, ale první dva zápasy jste prohráli o jeden, respektive o dva góly. Jak moc tak těsné prohry nahlodají psychiku družstva? Co chybělo k tomu, abyste bodovali alespoň v jednom z těchto utkání?

V prvním zápase nám chyběla kvalita v útoku, ve druhém zase kvalita v obraně. Zatím jsme nedokázali skloubit obojí dohromady. Je tady hodně mladý tým, takže mnohdy zbytečně moc spěcháme a vnášíme do hry dost chaosu. Hra pak vypadá úplně jinak, než v přípravě, kdy jsme hráli mnohem lépe. Jenom doufám, že se k tomu vrátíme.

Čím si vysvětlujete, že výkony z přípravy zatím nejste schopní přenést do mistrovských utkání?

Možná je to tím, že v mistrovských střetnutích jsme nervóznější. Navíc zatím nám vždycky utekl začátek zápasu, takže jsme se pokaždé dostali do situace, kdy jsme chtěli náskok soupeře rychle dohnat. Sami jsme se tak dostali pod tlak. Zbytečně špatně začneme, místo toho, abychom byli v herní pohodě a diktovali tempo utkání. Potenciál týmu je ale daleko na víc, než mít nula bodů po třech kolech.

Zmínil jste, že vám ani jednou nevyšel vstup do utkání. S tím se družstvo potýkalo už v předešlé sezoně. Mluvíte spolu o tom se spoluhráči na trénincích? Děláte něco pro to, abyste tento nedostatek odstranili?

Je třeba říct, že špatné začátky pramení ze zbytečných chyb v obraně, kdy soupeři darujeme jednoduché branky. Pak se snažíme rychle odpovědět taky nějakou snazší brankou, ale to se nám zatím nedaří. Chybí nám větší kvalita v obraně, ze které bychom mohli vyrazit do rychlého protiútoku.

Změnili jste nějak tréninky či přístup k nim?

Tréninky měníme podle potřeby. Teď se snažíme změnit koncepci, aby naše hra nebyla tak rozháraná. Musí mít nějaký řád. S takovou hrou pak můžeme dosáhnout lepších výsledků.

Prozatím jste předposlední, ale naznačil jste už, že máte rozhodně na víc, než mít na kontě nula bodů po třech utkáních. Kde byste nejraději tým viděl?

Určitě máme na to dostat se do play off. Samozřejmě respektujeme sílu soupeřů z horních pater tabulky, ale na druhou stranu se konfrontace s nimi nijak nebojíme. Uvědomujeme si, že když proti nim podáme kvalitní výkony, můžeme porazit i ty nejsilnější.

Teď se právě postavíte proti jednomu z nich. Jedete na Duklu. Co od duelu očekáváte?

Tyhle zápasy nám mohou ještě více otevřít oči. Když totiž prohrajete o gól nebo o dva, jak se nám to stalo v prvních dvou kolech, vždycky se dají zpochybnit nějaké výroky rozhodčích, ale tím nechceme říct, že by nám prohráli zápas, to rozhodně ne. Tyto duely, ať už s Plzní nebo na Dukle, nám jasně ukážou, kde máme největší slabiny. Po nich nás čekají střetnutí, v nichž máme potenciál získat body.

Před sezonou jste tým posílil, když jste přestoupil z Hranic. Do Frýdku-Místku to máte přes padesát kilometrů. Jak náročné je dojíždět z takové dálky?

Dělám práci, která vyžaduje hodně cestování, takže trávím v autě hodně času. Někdy to není ideální, protože už nejsem nejmladší, tak se to projevuje i na zdraví. Nicméně v Hranicích se vytvořila ne moc dobrá atmosféra a já se chtěl házenou ještě nějaký čas bavit, tak jsem přestoupil do Frýdku-Místku, který o mě projevil zájem.

Sledujete výkony Hranic? Na nějaké hodnocení je určitě ještě čas, ale Hranice jsou na tom momentálně lépe. Uhrály už čtyři body.

Rozhodně to není tak, že bych jim to nepřál. Spíše se ale bavím s kamarády, které mám v ostatních klubech, protože už jsem prošel mnohými. Nemám tak známé jen v Hranicích, ale třeba i v Zubří i v jiných klubech. Se všemi se bavím o tom, jak hráli a jak se jim daří. Rozhodně nelituju toho, že jsem odešel a zatím se nám nedaří. Je to pro mě nový impuls. Mám kolem sebe nový kolektiv, jiné myšlení. Jak už jsem řekl, chci se házenou ještě bavit. Jsem házenkářský dinosaurus, takže je to možná taky moje poslední sezona. Mám teď totiž i nějaké zdravotní potíže. Začaly mě bolet nohy.

Je to vážné? Duel s Kopřivnicí jste kvůli zranění nedohrál.

Tam to bylo něco jiného. Ruplo mi v zádech, tak už to pak nešlo, ale to rychle odeznělo. Jinak mám ale špatné achilovky. Ty mě teď trápí, ale věřím, že se to zlepší a že vytvoříme v týmu lepší, bojovnou atmosféru a že začneme konečně vyhrávat.

Jaká je teď vůbec nálada v družstvu. Podepisuje se na ní nějak fakt, že jste stále bez bodu? Je to v šatně cítit?

Určitě si všichni uvědomujeme, že jsme pod jistým tlakem, protože pohybovat se u dna tabulky není nic příjemného. Navíc, když teď jedeme na Duklu, kde rozhodně nebudeme favoritem. Musíme se ale semknout a věřit, že už přijdou lepší výsledky. Ty by nám dodaly větší psychickou pohodu.

Autor a foto: Jan Smekal