„V každém zápase potkám hráče, které jsem znal jen z televize nebo vyprávění, ale nikdy jsem neměl možnost se s nimi setkat v zápasech,” říká talent v dresu Lovců Jaroslav Trkovský

Historie se opakuje a v dresu Lovosic se po letech objevuje jméno Trkovský. Házenkářští pamětníci si možná vzpomenou na brankáře Jaroslava Trkovského, kterého v další generaci vystřídal jeho syn Jaroslav. Tentokrát ale na postu spojky.

S házenou jsi začínal v 6 letech v Lounech. Jak velký vliv na výběr sportu mělo to, že tvůj otec se věnoval právě házené?

Táta chtěl, abych s házenou začal, ale po prvním tréninku v Lounech jsem řekl, že tam už nechci. Je to paradox, že taťka s tím byl v pohodě, ale zatímco mamka řekla: Je to syn házenkáře, házenou hrát prostě bude! Rok jsem si dal pauzu a v 6 letech jsem to šel opět zkusit a už jsem u toho zůstal. Myslím, že celá rodina je za to ráda.

Zkoušel si i jiné sporty?

Ano, hrál jsem asi 2 roky fotbal a tenis, ale přes vytíženost v házené jsem u těchto sportů nezůstal.

Taťka byl brankář, nelákal tě tenhle post?

Ze začátku jsem chtěl, protože jako každý syn, i já jsem chtěl být jako táta. Ale hned od začátku jsem trénoval jako hráč v poli. Tím, že mě to tam chytlo, tak jsem potom o postu brankáře už ani nepřemýšlel.

Jak jsi se nakonec dostal na post spojky?

Víceméně už od malička jsem byl na křídle, postupem času a získáním zkušeností jsem se přesunul na post spojky. Myslím si o sobě, že jsem takový univerzál, takže dokážu hrát i na křídle, ale spojka je můj hlavní post.

Z mateřských Loun jsi hostoval v Baníku Most a v týmu Lovosic. Hostování v Lovosicích se nakonec změnilo v přestup. Proč došlo k přestupu?

O přestupu jako takovém jsem nerozhodl já, ale přišly s tím Lovosice, když mi nabídly v létě trénovaní s „A“ týmem a po letní přípravě i možné zasažení do extraligy. Hlavní důvod byl ten, abych mohl současně hrát jak extraligu, tak i 1. ligu staršího dorostu. Hostování do Lovosic by mi tohle neumožňovalo, takže přestup byl jedinou možností.

V 16-ti letech jsi ještě jako dorostenec naskočil do extraligového celku. A hned při svém debutu, v zápase na zimáku proti Dukle Praha, jsi vstřelil tři góly. Jak vzpomínáš na tohle utkání?

Myslím si, že zápas na zimáku budu mít navždy v paměti. Byl to obrovský zážitek, hrát před naplněným stadionem a vstoupit do tak velkého zápasu. Jsem rád, že mi trenéři dali důvěru a možnost přispět 3 brankami. Ze začátku jsem byl nervózní, ale když jsem vstoupil na hřiště, tak ze mě vše spadlo a hrál jsem tak, jak jsem zvyklý, bez stresu.

Vedle extraligy nastupuješ ještě za dorost Lovosic v 1. lize st.dorostenců a taky v mateřském klubu Louny ve 2. lize mužů SZČ. Jak se dá tahle porce házené zvládnout?

Tréninky absolvuji jenom v Lovosicích, a to především s A týmem. Priorita je hlavně extraliga a 1. liga st. dorostu Lovosicích. Za Louny hraji jen občas, když nemám tak náročný víkend.

Proč vlastně tenhle „střídavý“ start?

Tak důvody jsou jasné. Starší dorost je moje věková kategorie, takže není jediný důvod, proč bych za dorost nemohl nastupovat. Odjakživa jsem zvyklý hrát celé zápasy, což zatím logicky ještě v extralize nemám, a proto jsem vždycky rád, když si mohu zahrát zápas za Louny a dorost. V Lounech jsem byl odchovaný a s některými hráči hraju od malička, proto jsem rád, když si s nimi za Louny můžu zahrát.

V loňské sezóně jsi hrál čistě v dorostenecké kategorii. Letos jsi vlastně celou jednu kategorii přeskočil, jak těžký byl skok z mladšího dorostu rovnou do mužů?

Ano loni jsem hrál jen dorost, ale zápasů bylo i tak dost, protože jsem hrál za mladší dorost v Lounech a v Lovosicích a za starší dorost v Lounech. Když přišla nabídla trénovat s „A“ týmem, byl jsem trochu překvapený, že už v 16 letech se mnou počítají do některých zápasů extraligy. Oproti starším hráčům mi určitě chybí zkušenosti nasbírané z odehraných zápasu, síla a taky výška a kila. Na plno věcech musím ještě zapracovat, abych se jim co nejdříve vyrovnal a moje výkony byly jenom vzestupné.

Co je pro tebe v zápasech extraligy nejtěžší?

V každém zápase se potkám s hráči, které jsem dříve znal jen z obrazovek a z vyprávění, ale nikdy jsem neměl možnost se s nimi setkat v zápasech. Nejtěžší je pro mě se prosadit. Brankáři a obrana jsou úplně na jiné úrovni, než jsem byl doposud zvyklý.

Kdybys měl říct svoje přednosti: proč si myslíš, že si tě trenéři vybrali do „A“ týmu?

Je těžké na tuhle otázku odpovědět, protože ta by měla být spíš směrována k trenérům. Ale myslím si, že ve mně vidí potencionálního hráče do budoucích let a chtěli se mnou pracovat co nejdříve.

Máš nějaký házenkářský nebo sportovní vzor?

Že bych měl přímo jednoho hráče jako vzor, to se říct nedá. Tím, že hraji se zkušenými hráči, tak si od každého beru určitý příklad pro sebe. Všichni top světoví házenkáři jsou pro mě vzorem. Obdivuji každého hráče, který je úspěšný a dosáhne svých vysněných cílů.

V říjnu si pod vedením trenéra Aleše Kořínka absolvoval soustředění s RD dorostenců a byla to pro tebe teprve druhá akce v reprezentaci. Jak hodnotíš svoji účast v národním týmu?

Domů jsem se vrátil velice spokojený se svým výkonem. Tréninky byly dobré a doufám, že jsem v nich předvedl všechno, co ve mně je. Od trenéra mám informaci, že v půlce prosince se opět zúčastním další reprezentační akce, která se koná v Praze.

Oba tvoje kotníky zdobí ortézy...

Oba kotníky mám uvolněné, ortézy nosím z preventivních důvodů, abych zabránil případnému zranění kotníků. Limitující to není, na ortézy jsem si už zvykl. Už si ani neumím představit, že bych hrál a trénoval bez nich.

Jak se ti daří skloubit házenou a školu?

Jsem ve 2. ročníku gymnázia v Lounech. Skloubit školu a házenou docela zvládám bez problémů, a to díky individuálnímu plánu, který mám od letošního roku.

Který předmět tě nejvíc baví a který naopak nejméně?

Baví mě matematika a fyzika a samozřejmě tělocvik. Předmět, který vůbec nemusím, je biologie. Poznávačky rostlin, hub a zvířat není úplně můj šálek kávy.

Jaké jsou tvoje plány po skončení střední školy?

Samozřejmě chci nejdříve odmaturovat a pokračovat ve studiu na vysoké škole. Určitě bych se i při tom rád věnoval házené.

Co dělá Jarda Trkovský v době, kdy není ani ve škole ani na házené? Co tě baví?

Moje vytížení v házené ale i ve škole je velice časově náročné, takže volného času moc není. Svůj volný čas trávím většinou s rodinou a svojí přítelkyní. Baví mě sport jakéhokoliv druhu a v jakémkoliv ročním období, ať je to lyžování, jízda na kole, posilování nebo turistika.

Na první pohled u tebe fanoušky upoutají dlouhé vlasy, co tě k téhle vizáži vedlo?

 Vlastně ani nevím důvod, proč mě napadlo si nechat narůst dlouhý vlasy. Chtěl jsem to jen zkusit a zalíbilo se mi to. Líbí se mi, že jsem něčím originální.

Vizitka hráče:

Jaroslav Trkovský (3. 11. 2001)

Výška/váha: 183 cm / 79 kg

Post: levá spojka

Číslo: 20

Zaměstnání: student, gymnázium Václava Hlavatého (Louny)

Předchozí kluby: TJ Lokomotiva Louny, HK Baník Most (hostování), Lovci Lovosice

Úspěchy: nejlepší střelec 1. ligy ml. dorostu (2017/2018), nejlepší střelec na několika mezinárodních turnajích, nominace do extraligového týmu a účast na utkáních v 16-ti letech, nominace do výběru reprezentace ČR dorostenců.

Autorka: Lucie Kantůrková

_______________________________________________________________________

Pravidelně v hledišti Lovosic můžete vidět i rodiče Jaroslava Trkovského. Do haly Chemik se tak vrací bývalý brankář Lovosic, Jaroslav Trkovský starší, který v týmu působil v devadesátých letech. Také jeho jsme se zeptali na pár otázek.

Byl výběr sportu, s ohledem na vaši aktivní házenkářskou kariéru, pro vašeho syna jasnou volbou?

Když jsme v jeho šesti letech řešili, na jaký sport jej dáme, házená byla logicky první na řadě. Postupně vedle házené vyzkoušel i fotbal, tenis, atletiku, basket, kolo a lyže, ale házená to u něj vždy vyhrála.

Proč se Jardy hostování do Lovosic pro letošní rok změnilo v přestup?

 O tom jsme nerozhodli my, ale hlavně zájem Lovosic. A jelikož měl i Jarda zájem zahrát si 1. ligu a nyní Extraligu, tak mi jej v tom pouze podporujeme.

Také vy jste se dříve objevil v dresu Lovosic. Vzpomenete si, ve kterých letech to bylo a jaké máte na tu dobu vzpomínky?

Do Lovosic jsem přestoupil z Loun ve svých 21 letech v roce 1990 a setrval zde až do roku 1998, kdy jsem přestoupil do německé Pirny. Takže nejlepší házenkářská léta jsem strávil v Lovosicích, s čímž jsou samozřejmě spojeny i nejlepší (nejenom) házenkářské vzpomínky.

Jak se vám líbí výkony Jardy v extralize? Rozebíráte se synem odehraná utkání?

Jardovo působení v extralize sledujeme s potěšením, ale s ohledem na jeho věk i s obavami. Všechna, nejenom extraligová, utkání spolu samozřejmě rozebíráme a věřím, že si mé připomínky bere k srdci.

Co říkáte na dosavadní výsledky týmu v extralize?

Dosavadní výsledky Lovosic na mě působí rozpačitě. Naštěstí si Lovci drží domácí neporazitelnost. Věřím, že výkony půjdou nahoru a začnou se body vozit i zvenčí.

_______________________________________________________________________

Ředitel klubu HK FCC Město Lovosice Vojtěch Srba o Jaroslavu Trkovském. „Jaroslav Trkovský je mladý talentovaný hráč, který by, pokud nepoleví ve svém přístupu, mohl jednou v našem týmu převzít vůdcovskou roli. Pevně věřím, že na sobě bude dál pracovat. Jardu zdobí dynamika a odvaha, se kterou se nebojí nastupovat ani do zápasů extraligy, přestože věkem patří ještě do kategorie staršího dorostu.“