Musíme si to srovnat v hlavách a hrát s větším klidem, říká Zubřan Přikryl

Zbrklost a nezkušenost jsou podle Pavla Přikryla hlavní příčinou nevyrovnaných výsledků zuberského výběru v této sezóně. Myšlenky na medaile ale Zubřané ještě nezavrhli.

Základní část sezóny se přehoupla přes půlku, jak hodnotíte dosavadní výsledky?

Česká liga se rok od roku stále více vyrovnává a letos tomu není jinak. Aktuálně máme 13 bodů, což mají i další čtyři družstva v tabulce. Mít o jeden bod navíc, a myslím si, že jsme ho klidně mohli mít, byli bychom čtvrtí se ztrátou jednoho bodu na třetí místo. Před sezonou odešlo hodně hráčů, přišli místo nich mladí kluci. Myslím si, že dosavadní průběh není úplně špatný. Doufám a myslím si, že naše výkony budou mít vzestupnou tendenci a to se podepíše na výsledcích.

Když se zamyslíte, je něco, co vám jako týmu funguje naprosto skvěle a něco, co na druhou stranu nefunguje vůbec?

V každém týmu je něco, co funguje lépe a co naopak méně. U nás tomu není jinak, ale není tu nic, o čem bych si myslel, že to nefunguje vůbec. Naopak co si myslím, že tu funguje docela dobře parta a atmosféra v šatně.

Dost se před sezónou avizovalo, že se asi nebude hrát o medaile. Do jaké míry je podle vás tento výrok pravdivý?

Teprve se ukáže, co je na tom pravda a co ne, je to ale v našich rukách. Zažil jsem tu sezony, kdy jsme byli favoritem na medaile a nakonec jsme o ně ani nehráli. Proč by to nemohlo být letos naopak.  

Teď se hodně mluví o tom, že jsou vaše výkony jako na houpačce, dokážete si to nějak vysvětlit?

Myslím si, že to je jen v hlavě, jinde chyba nebude. Jak jsem už říkal, jsme mladý tým a někdy hrajeme zbrkle, až se zklidníme tak se náš výkon ustálí.

Co si myslíte, že ustálí vaše výkony?

Myslím si, že bychom se měli zklidnit, srovnat si to vše v hlavě a hrát v každém zápase s klidem, který nám občas chybí. Snažíme se hned všechno vyřešit rychle a zbrkle a to nám to celé komplikuje. Měli bychom si hrát 60 minut svoji hru a pak to bude dobré, potom se naše výkony stabilizují.

Vy jste v Zubří už od mládežnických kategorií, neuvažoval jste někdy o změně?

Abych řekl pravdu, tak už mě to v minulosti párkrát napadlo, ale teď tu jsem rád, tak zatím nemám důvod přemýšlet o změně.

Patříte ale také mezi hráče, kteří nejsou tak úplně ze Zubří…

Mé rodné město je Kostelec na Hané, kde jsem jako malý s házenou začal.

Co je netypické, jste jeden z mála těch, kteří nejsou rodilými Zubřany, ale na druhou stranu jste zde chodil i na základní školu, cítíte se zde už „jako doma“?

Na základní školu jsem tu chodil pouze do deváté třídy, přišel jsem sem, protože jsem šel hrát házenou od mladšího dorostu do Zubří. Od té doby jsem zde, jelikož jsem tu strávil už přes 10 let v kuse a domů jezdím už jen na návštěvu, tak už tu doma jsem. Domů jezdím ale moc rád.

Dostal jste zde taky novou práci, která se hodně týká sportu, je to to, co vás naplňuje nebo to berete jako jakoukoliv jinou práci?

Moje práce je moc fajn, právě proto že se to týká sportu a není to jednotvárná práce, ta by mě nebavila. Neberu to úplně jako každou jinou práci, někdy to je zábava, ale někdy to dokáže být i časově náročná dřina. 

Vaše středoškolské vzdělání je zaměřené na elektrikářské práce, používáte tuto praxi někdy nebo je to už takzvaně zapomenutá věc?

Někdy toho ještě trochu využiju, ale abych řekl pravdu z větší části to už je zapomenutá věc.

Autor: Štěpán Krůpa