Hlavně se musím dostat do pohody, říká zkušený brankář Petr Štolcar

Barvy družstva Pepino SKP Frýdek-Místek bude znovu hájit zkušený brankář Petr Štolcar. Před rokem a půl se v tomto celku loučil s kariérou. Nyní se vrací, aby kryl záda Vítu Pyškovi.

V zimě v týmu skončil z osobních důvodů Patrik Coch, Vít Pyško sice chytá, ale má problémy s kolenem. Vedení klubu Pepino SKP Frýdek-Místek tak přivedlo zkušeného brankáře Petra Štolcara, který se po roce a půl vrací zpátky do extraligy. V rozhovoru mluví o tom, že házená se za dobu, kdy nechytal, hodně zrychlila. S družstvem se chce hlavně probojovat do play-off.

Petře, jak se zrodil váš návrat k házené?

Před dvěma lety v lednu jsem se zranil, následně jsem ale sezonu dochytal a na jejím konci ukončil kariéru. Myslel jsem si, že se už do branky nevrátím, ale zavolal mi Lubomír Kavka s tím, že Vít Pyško má něco s kolenem a jestli bych tak týmu nechtěl pomoct. Nejprve jsem řekl, že to nepřipadá v úvahu, ale před dvěma týdny jsem byl na vánočním turnaji starých pánů, kde jsem se po roce a půl postavil opět do branky, tak jsem si řekl, že to teda zkusím. Vydržel jsem první dva týdny, nechali mi i ušít dres, takže do konce roku bych měl působit ve Frýdku-Místku.

Sehrálo nějakou roli, že jste se vrátil do Frýdku-Místku i to, že tady nyní působí Martin Stržínek, který je také z Hranic?

Určitě ano. Měli jsme to naplánované tak, že budeme jezdit spolu jedním autem. Bohužel mi to Strža (Martin Stržínek) ale neulehčil, protože se zranil, takže si budu muset nějak poradit sám. Původně jsem totiž chtěl nechat auto ženě. Velká komplikace to ale nebude, určitě to zvládnu. Hlavně se musím dostat do pohody, protože v brance jsem dlouho nestál.

Bude to trvat dlouho?

Nebudu si nic zastírat. Dohnal mě sportovní věk a po operaci, kterou jsem absolvoval, je to spíše na rekreační sport. Přitom házená je velice rychlá. Nyní se ještě v oslabení často hraje bez brankáře, aby družstvo vyrovnalo počet hráčů v poli, takže brankář musí hodně i vybíhat na střídačku, potom se zase rychle vracet. Budu rád, když to Víťa v brance co nejdéle podrží. Kdyby ale bylo třeba, budu připravený zasáhnout do hry. Každopádně do konce května tady budu a byl bych moc rád, kdybychom se dostali do play off. Bylo by to mnohem lepší než se pak trápit v play out.

Už jste nakousl to, že dneska se hodně hrává i bez brankářů. Je to velká změna oproti tomu, když jste před rokem a půl skončil?

Když jsem končil, tak se bez brankářů nehrálo. Objevovaly se jen nějaké výstřelky několika málo týmů. Zkoušela to Karviná či Plzeň. Dneska už tak ale hraje prakticky každý. Je to moderní trend, házená se zrychluje, hráči jsou atleti a brankáři se tomu musí přizpůsobit. Je třeba to brát tak, že hráč v poli místo brankáře je v daný okamžik plus pro tým oproti soupeři, který brání a nemá míč.

Udržoval jste se nějak v kondici, když už jste nehrál házenou?

Samozřejmě. Rozhodně jsem nepřestal sportovat. Po operaci jsem dělal spoustu balančních cvičení, aby se koleno dalo dohromady. Mám za sebou spoustu tenisových zápasů, mnoho hodin na běžkách, v létě jsem jezdil hodně na kole, dokonce jsem se zúčastnil Šala maratonu v horských kolech. Sport mi není cizí, nemohl bych bez něj být. Teď ale bude muset jít rekreační sport do ústranní, abych zvládl půlrok ve Frýdku-Místku, ale pak už definitivně skončím.

Co říkáte tomu, že letos je extraliga, zvláště pak střed tabulky, nesmírně vyrovnaný?

Napovídá to tomu, že každý zápas bude vyrovnaný. V soutěži není slabého soupeře. Dá se tak porazit prvního, ale zrovna tak se může prohrát s předposledním. Mimo hru je jen Litovel, která je nejslabší. Jinak ale musím přiznat, že jsem tabulku zase tolik nesledoval. Vím ale, že je vyrovnaná, a proto každý zápas bude nesmírně důležitý. Začínáme doma s Duklou a už v tomto duelu budeme chtít uspět.

Jaké střetnutí očekáváte? Dukla je prozatím až devátá, což je nezvyklé na poměry takového družstva…

To mě trochu překvapilo, že výsledkově už to není takový mančaft, jaký jsme všichni znali. Vždycky hrával na špici a teď bojuje o to, aby se vůbec dostal do play off. Bude tak muset sbírat body. Je to ale tým, který byl vždycky zvyklý vyhrávat. Rozhodně nikdy nepatřil k takovým, který by to zabalil, byť by se mu zrovna nedařilo. Budeme muset hrát hodně koncentrovaně a určitě chceme doma vyhrát.

Když jste tady končil kariéru, dosáhli jste na 5. místo, které bylo pro klub nejlepším umístěním snad po 13 letech. S jakým výsledkem byste byl spokojený na konci této sezony?

Byl bych spokojený s medailí, ale buďme realističtí. Je to spíše tajný sen si potěžkat nějakou placku. Když se nám ale podaří hrát o 5. až 6. místo a skončíme podobně jako před dvěma lety, tak by to zřejmě byl úspěch. Hlavně musíme být zdraví. Teď je ale bohužel hodně kluků zraněných, takže sestava se všelijak látá. Povolávají se do zbraně kluci, kteří už byli nějakou dobu mimo nebo hrají ještě v dorostu. Pokud se všechno sejde a dostaneme se do play off, věřím, že bychom mohli projít prvním kolem. Musíme se tam však hlavně probojovat.

Autor: Jan Smekal