Zatím jsem zápisné neplatil, ale určitě platit budu, říká dorostenec Ondrušík o prvních trefách v extralize

Kádr extraligových házenkářů Pepino SKP Frýdek-Místek momentálně sužuje početná marodka. V duelu proti pražské Dukle tak dostal příležitost také sedmnáctiletý dorostenec Jakub Ondrušík. Při svém debutu si připsal první dvě branky v extralize dospělých.

Jakub Ondrušík patří mezi budoucí naděje Pepino SKP Frýdek-Místek. V sedmnácti letech je v širším výběru české dorostenecké reprezentace. Nyní má za sebou i první start v extralize dospělých. Nastoupil v duelu proti pražské Dukle, které vstřelil dvě branky. V rozhovoru mluví o tom, jaká je jeho role v týmu, co mu na jeho výkon řekl trenér, který jej vede v dorostu a v čem je rozdíl mezi dospělou a dorosteneckou kategorií.

Kubo, v neděli jsi poprvé nastoupil k extraligovému zápasu mezi dospělými. Kdy ses dozvěděl, že budeš hrát a jak jsi na to reagoval?

To, že budu hrát, jsem se dozvěděl asi týden před zápasem a byl jsem překvapen, jelikož s hlavním týmem trénuju teprve krátkou dobu.

Jak ses na první zápas v dresu hlavního týmu připravoval? Byl jsi hodně nervózní? Jaké si zažíval pocity?

Na zápas hlavního tymu jsem se nepřipravoval nijak odlišně, než na zápas staršího dorostu. Zpočátku jsem nervózní byl asi jako každý, kdo poprvé hraje za jiný tým. Měl jsem pocit jako bych si spletl halu, ale po první brance, kterou jsem vstřelil, ze mě nervozita trochu odpadla.

Už jsi to nakousl, že ses střelecky prosadil. A dokonce hned dvakrát. Přiblížíš, jak se zrodily tvé první dvě branky v extralize?

První branka padla tak rychle, že jsem to skoro nezaregistroval. Viděl jsem v obraně díru a šel tam, nic víc v tom asi nebylo. Druhá branka byla víceméně o štěstí.

První start a hned dva góly. Musel jsi platit nějaké zápisné?

Zatím jsem zápisné neplatil, ale určitě platit budu.

Na zápase se byl podívat i Daniel Valo, který tě trénuje v dorostu. Mluvili jste spolu o tvém výkonu? Co ti řekl na tvůj první start?

Ano, mluvili. Trenérovi se můj výkon líbil. Říkal, že je na mě hrdý. Jsem za to moc rád, protože on má u mě vysoké postavení.

Zaregistrovali tvůj první start mezi dospělými i tví známí, kamarádi či spolužáci? Pokud ano, jaké byly jejich reakce na tvůj první zápas?

Vědělo o něm jen pár lidí. I oni však říkali, že se mi zápas vcelku vydařil, byť jsme prohráli.

Věkem jsi stále ještě dorostenec. V čem pro tebe bylo utkání s Duklou jiné oproti těm, na které jsi zvyklý z dorostu?

Nejvyšší mužská soutěž oproti dorostenecké byla pro mě jiná hlavně v rychlosti a tvrdosti hry. Navíc protihráči byli o něco vyšší a silnější oproti těm, na které jsem zvyklý v dorostu.

Vzhledem k početné marodce se dá předpokládat, že budeš dostávat šanci i v dalších zápasech. Jaká je tvá úloha v týmu a jak se liší od té, kterou máš v dorostu?

Má úloha v týmu je asi taková, že zaskočím na pár minut za někoho, kdo si potřebuje odpočinout. To v dorostu často hrávám v základu.

A jak se ti trénuje s hlavním týmem? Je v jeho trénincích veliký rozdíl oproti těm v dorostu?

Ano, rozdíl v trénincích je, ale ne nijak fatální. Samozřejmě jsem si vědom, že přijdou náročnější tréninky. Myslím, že je to hlavně o zvyku.

Je něco, na co si musíš zvlášť zvyknout v dospělé kategorii? Něco, co ti zatím dělá potíže?

Zatím jsem nezaregistroval nic, co by mi dělalo nějaké velké potíže. Akorát je zde nový trenér a nový režim přístupu, ale jak jsem říkal, je to jen o zvyku.

Autor Jan Smekal