Nezbývá nám nic jiného, než dál tvrdě makat, zní od představitelů posledního týmu tabulky HC Zlín

Devět zápasů = devět porážek. To není rovnice, ale bilance házenkářů HC Zlín v dosavadním průběhu extraligového podzimu. Bilance nijak lichotivá, ovšem odrážející současnost a realitu mužstva, které střelecky tápe a uzavírá extraligovou tabulku. Nejvyšší soutěž má před sebou dvoutýdenní reprezentační přestávku, a tak se nabízí příležitost s pokulhávajícím celkem udělat.

„Budeme pokračovat v trénincích a čekají nás přípravná utkání. Na posílení mužstva to moc nevypadá. Na trhu nejsou vhodní hráči, a pokud se nějací objeví, jsou mimo naše finanční možnosti. Nejsme profesionální klub, máme hodně odchovanců, ale naši hráči normálně pracují, nebo studují. To samé platí o trenérovi, který do Zlína dojíždí po zaměstnání ze Zubří,“ vysvětluje vedoucí zlínského družstva Petr Novák.

Porážky a poslední místo se přirozeně nikomu nelíbí. Zejména fanouškům, ale takové výsledky jsou v podstatě dané možnostmi a kvalitou, jaké mají zlínští házenkáři. „V pár zápasech jsme mohli body uhrát, ale na špičku extraligy nemáme. V odhadech bylo, že bychom v tuto dobu mohli mít čtyři až šest bodů, tedy podobný počet jako loni touto dobou,“ pokračuje Novák.

Další věc, která nepřispívá k příznivější situaci HC Zlín, je roztříštěnost nemnoha sponzorů do více sportovních odvětvích, která v nepříliš velkém městě hrají vrcholné soutěže. „Jsme jediný házenkářský klub, který má v extralize muže a v interlize ženy. Extraligu hrají hokejisté a volejbalisté, první ligu fotbalisté, v posledních letech přibyl futsal a florbal. Třeba v Hranicích, Kopřivnici nebo Lovosicích to mají snadnější, protože tam je mužská házená jasné číslo jedna,“ upozorňuje Novák.

Množství zápasů a tréninků pak v halách přináší termínové kolize, k nimž ve víceúčelové aréně Euronics Zlín přistupují i různé koncerty a komerční akce. „Někdy musíme trénovat ve druhé hale, stane se, že o trénink přijdeme úplně. Musíme tak hledat azyl v okolí Zlína. Když hrají volejbalisté evropské poháry, musí se v hale položit předepsaná podlaha, a to zabere dva dny. Proto zajíždíme třeba do Luhačovic, přípravy hrajeme v Holešově,“ zmiňuje Jiří Mičola, trenér HC Zlín, místní problematiku.

Schyluje se k boji o záchranu

Situace není podle něj zrovna růžová. „Před sezonou nám odešli dva klíčoví hráči, jako posila se dá jmenovat snad jen Martin Kavka. V týmu máme šest vysokoškoláků, kteří trénují jen dvakrát týdně. To má vliv na nedostatky v souhře i kondici. Proto jsem rád, když se na tréninku sejdeme kompletní ve čtvrtek nebo aspoň v pátek. Nezbývá nám nic jiného, než dál tvrdě makat a snažit se v každém zápase o co nejlepší výkon. Líp hrajeme venku, kde nám ale párkrát chyběl kousek štěstí k tomu, abychom si připsali bodový zisk. Jindy to zase vypadalo, že se bojíme vyhrát,“ vypráví kouč.

„Série porážek samozřejmě nikomu nepřispívá, ale nesmíme se tím nechat zdeptat a propadat pesimismu. Naopak je potřeba zůstat v pohodě. Když se to povede, tak věřím, že mladí hráči postupně naberou výkonnost. Pomoci by jim k tomu mohla i extraligová přestávka, v níž se chceme sehrávat. Naše ambice ovšem spějí spíš k tomu, že na jaře budeme hrát o záchranu, takže nejdůležitější boje nás čekají až v dubnu, kdy bude potřeba vyhrát pár zápasů, díky nimž se udržíme v elitě,“ dívá se Mičola do budoucnosti.

Někteří příznivci žádají rezignaci trenéra, ale ten se necítí pod tlakem. „Od vedení klubu mám důvěru. Zodpovědní lidé vidí, v jaké situaci se celek nachází a jaké jsou jeho možnosti. Pokud však najdou někoho, o němž budou přesvědčeni, že může sérii proher zastavit, tak mě pochopitelně mohou vyměnit. Takový je sport a trenéřina. To neovlivním, ale pokud budu pokračovat, tak se budu maximálně snažit, aby se začalo vyhrávat,“ uzavřel.