Všichni hráči jsou velmi pracovití, libuje si trenér Nového Veselí

Základní představu o tom, jak by mohl tým fungovat v novém soutěžním ročníku, už trenér novoveselských házenkářů Pavel Hladík má. A minimálně co do výsledku je to příjemné zjištění.
 

„V tomto směru jsme samozřejmě hodně spokojeni, protože i při tolika změnách v kádru a pouhých čtrnácti dnech přípravy jsme byli schopni dotáhnout oba zápasy do vítězného konce,“ pochvaloval si kouč Sokola výhru 25:21 v Hranicích a 36:23 v domácím souboji s Maloměřicemi.

Novou sezonu tedy vidíte optimisticky?

Zatím je těžké něco hodnotit, ale je pravda, že jednu věc nám hned ty první dva zápasy ukázaly – obrovskou morálku a chuť týmu pracovat. Všichni hráči, které jsme přivedli, jsou velmi pracovití a je na nich vidět, že se tady chtějí rvát o úspěch. A to mě moc těší.

Konec tohoto týdne budete mít hodně nabitý. Už ve čtvrtek vás doma čeká další zápas s SK KP Brno a pak hned tradiční Memoriál Josefa Smékala...

Brno má vesměs nový tým, a podle toho, jak moc posílilo, by mělo hrát v nové sezoně play off. Z tohoto pohledu to pro nás proto bude už výrazně ostřejší test. A hodně nám potom ukáže i víkendová konfrontace se zahraničními týmy. Uvidíme, zda jsme schopni obstát proti těžším soupeřům, než byly třeba Maloměřice.

Nicméně právě s Maloměřicemi budete začínat novou sezonu v extralize, takže jste si mohli něco nacvičit. Nebo snad ne?

Spíš to byla jakási oťukávačka. Jasně, je dobré, že jsme si to s nimi zkusili, ale do začátku soutěže zbývá pořád dost času, takže může být všechno jinak. Proto bych výsledek z minulého týdne nijak nepřeceňoval.

Letos poprvé si v sezoně také vyzkoušíte evropský pohár. Už jsou dané termíny pro zápasy úvodního kola, v němž vás čeká bulharská Dobrudža?

Hrát by se mělo zhruba v polovině října a my teď jednáme s bulharskou stranou o tom, že by se oba zápasy odehrály u nás. Blížíme se dohodě.

Proč by se jeden z týmů měl dobrovolně vzdát možnosti představit se domácímu publiku?

To je hodně častý dotaz, všichni chtějí vědět, proč. Víte, situace v házené je taková, že účast v poháru si kompletně platí klub.

Veškeré náklady?

Přesně tak. To není jako ve fotbale, kdy tým postoupí, dvakrát dostane 0:3 a má dvacet milionů korun na účtu jen za to, že zápasy odehrál. V házené si platíte ubytování, stravování, cestu, rozhodčí. Prostě všechno. A když postoupíte, nedostanete nic.

Jinými slovy se hraje jen o prestiž?

Správně. Náklady na jedno kolo činí nějakých 150 tisíc korun, takže pokud se týmy domluví a odehrají oba zápasy na jednom místě, tak oba ušetří. My, jako pořadatel nějakých padesát tisíc a soupeř možná i sto. Ale my zase můžeme hrát dvakrát doma.

A takhle to funguje po celou dobu soutěže?

To ne, v dalších kolech už jde mnohem víc o ambice a výsledky, takže nějaká domluva je opravdu jen těžko možná. Celkově je to obrovské finanční riziko, proto taky některé kluby evropskou soutěž ani nechtějí hrát.

Protože by mohly dostat soupeře z pořádné dálky?

Přesně tak. Třeba do Bulharska by se případně dalo dojet autem, ale pokud bychom dostali například Izraelce, tak tam už se musí letět. A náklady se tudíž zdvojnásobí.

Z tohoto hlediska pro vás tedy muselo být nedávné losování úvodního kola pořádné drama...

(směje se) No jasně, seděli jsme a doufali, že nebudeme muset někam letět. Přiznávám, že se nám hodně ulevilo.

 
 
Autorka Eva Streichsbierová, iDNES.cz