Michal Tonar se po letech vrací na Island. Plzeň vyráží do bojů Poháru EHF

Jako hráč před lety Michal Tonar působil dvě sezony v barvách islandského Kopavaguru, teď se to drsné severské země vrací. Jako trenér Talentu M.A.T. Plzeň povede svoje svěřence v 1. kole Poháru EHF proti Haukaru Hafnafjordur.

"A věřím, že přes ně můžeme přejít, i když je to kvalitní soupeř," říká odhodlaně Michal Tonar, který už se bude muset obejít bez svého staršího syna Michala, jenž byl dlouhé léta tvůrcem hry v úspěšné éře plzeňského Talentu.

"Musí ho nahradit další kluci. Přeju si, aby se to povedlo a síla týmu zůstala stejná. Všechno se ukáže. Budou jiní pod tlakem a je na nich, jak se s tím popasují. Já pevně doufám, že jo," prohlásil trenér Talentu M.A.T. Plzeň. Z mistrovského týmu odešli i pivot Jakub Šíra (Regensburg) a levák David Bičiště (Lovosice), mladík Petr Sedlák bude rok hájit barvy Jičína. Naopak novými tvářemi v Plzni jsou dva pivoti Šimon Macháč (Povážská Bystrica) a Daniel Režnický (Dukla Praha) a levoruký Slovinec Tom Jenko Bogdanič (Urbanscape Loka) na spojce.

A všechny čeká pořádně ostrý vstup do sezony v podobě dvojzápasu s islandským vicemistrem Haukar Hafnafjordur. Úvodní utkání se hraje v neděli 1. září od 18 hodin na Islandu, odveta pak v Plzni ve stejném čase v sobotu 7. září.

Trenére, vy jste měl asi z losu radost. Po čase se vracíte na Island.

Neměl jsem vyloženě radost. Islandská házená je tvrdá, důrazná. Kluci jsou tam vychovávaní trošku jinak než tady. To mi dělá vrásky na čele. Uvidíme, jak se s tím vypořádáme.

Víte tedy dobře, jaký soupeř vás čeká?

Máme nějaká videa, ale jen z jejich přípravných zápasů. A vím, že oni je berou opravdu jako přípravu. Jak dojde na ostrý zápas, dokáží přepnout na daleko vyšší režim a jdou do toho po hlavě. V tom jsem trošku nejistý, abych předvídal, jak ty zápasy dopadnou. Na druhou stranu, museli by nás hodně překvapit, aby úplně hru změnili. Já věřím, že přes ně můžeme přejít.

Jaké jsou vaše vzpomínky na Island?

Krásné. Bylo to tam bezvadné. Lidi skvělí, házená mi škmakovala, v první lize si tam člověk začal budovat kariéru. První rok s trenérem Havlíkem výborná sezona, jako nováček jsme se udrželi. Jenže pak se Havlík vrátil se do Čech a nám prezident klubu koupil tři nejlepší střelce ligy. Byli to Islanďáci. Nesedlo si to, spadlo se a já v létě odešel.

A ten odchod provázely lehké komplikace, řekněme?

Já jim už od Vánoc říkal, že půjdu pryč, ale oni o tom nechtěli ani slyšet. Měl se narodit syn Michal, ten odchod nebyl úplně nejveselejší. V roce 1995 jsem se tam vrátil na mistrovství světa a neměl jsem moc dobrý pocit. Šéf klubu byl v hale, ani mě nepozdravil. Ale ostatní kluci za mnou chodili na hotel, vzpomínali jsme.

Teď se tedy vracíte podruhé, s jakými pocity?

Jsem zvědavý, jestli se tam potkám s nějakými bývalými spoluhráči či protihráči, zda se někdo přijede podívat. Přece jen, už je to dlouhá doba.

Jednoho známeho tam ale přece jen potkáte? V klubu dodnes působí další český házenkář Petr Baumruk, váš tehdejší protihráč.

S Petrem jsme tam působili společně, hráli proti sobě. On hrál v Haukaru, já v Kopavoguru. No vidíte a teď se na hřišti potkají naši synové, Adam Baumruk je jediným cizincem v Haukaru.

Zjišťoval jste, jak je to na Islandu s cizinci teď?

Moc jich tam nikdy nebylo, oni si to dost hlídali. Pár Čechů se tam také ukázalo, třeba Honza Vtípil. Myslím, že moc cizinců tam není ani teď. Tihle mají mladého Baumruka, ale to už je rodilý Islanďák. Myslím, že jeden dva na mančaft bude maximum.

Autor Zdeněk Soukup