S letní přípravou jsem spokojený, hráčům jsem ale pro jistotu připomněl nepovedený start do minulé sezony, říká trenér Dukly Daniel Čurda

Na přípravném turnaji v Lovosicích podlehli pouze Hüttenbergu z 2. bundesligy, ze Švýcarska si dovezli dokonce pohár pro vítěze. Trenér Dukly Daniel Čurda tak bude před startem nového extraligového ročníku hledat především recept na to, jak herní pohodu z přípravy přenést i do úvodního duelu proti Jičínu. „Zejména my trenéři máme nepovedený start do minulé sezony stále v hlavě, a tak se na to snažíme hráče upozorňovat,“ říká muž, který na lavičce Pražanů už vlastně neměl být. A to i přesto, že se jeho týmu podařilo podzimní herní krizi překonat a na jaře vybojovat bronzové medaile. Nakonec však Čurda v pozici lodivoda Dukly zůstává a chce výsledek z minulé sezony ještě vylepšit. „Jsem přesvědčen, že jsme ještě nedosáhli na špičku potenciálu, který náš mladý tým má jak herně, tak také mentálně.“

Měl jste po květnovém zisku bronzu hned jasno, že chcete Duklu vést z lavičky i v další sezoně?

V pozici hlavního trenéra jsem jen dočasně. To platilo loni a platí to stále. Takže i když jsme na jaře začali podávat solidní výkony, stále jsme hledali nového trenéra. Chtěli jsme člověka, který by převzal tým od letní přípravy a měl na starosti pouze a jen trénování A-týmu, což není můj případ. Moje pozice v klubu je dlouhodobě na postu sportovního ředitele.

Přesto na pozici hlavního trenéra pokračujete…

Měli jsme vytipovaného kandidáta, kterého jsme oslovili. Šlo o bývalého hráče Dukly a mého bývalého spoluhráče Jiřího Tancoše. Po zhruba dvouměsíčním ladění podmínek a detailů spolupráce, v době kdy už jsme byli domluveni na podepsání kontraktu, nakonec Jiří nemohl z rodinných důvodů učinit ten poslední krok. To pro nás byla v daný moment velmi nepříjemná situace, protože jsme už i letní přípravu skládali podle jeho představ. Ještě jsme sice oslovili další kandidáty, ale i z našeho pohledu už bylo všechno příliš narychlo. Nakonec jsme se tedy rozhodli v tandemu s Václavem Vraným pokračovat. Věřím, že během této sezóny už trenérský tým stabilizujeme a v létě 2020 dojde k mému návratu na post sportovního ředitele klubu. Tím ale rozhodně netvrdím, že budu trenérskou práci šidit. Kdo mě zná, ví, že když už něco dělám, jdu do toho na 110 % a mám velký hlad po úspěchu.

V čem se tedy bude Dukla pod vaším vedením v nové sezoně nejvíce lišit od Dukly uplynulého soutěžního ročníku?

Ke změnám ve prospěch směru, kterým se chceme dál ubírat, docházelo už během jarní části minulého ročníku. Náš koncept je útočný, a to zejména do přechodové fáze. Zápasy a případné trofeje vyhrává hlavně obrana a z ní pak následný rychlý přechod první a druhou vlnou, to vše přináší jednoduché branky. Chceme hrát rychle, to platí pořád. Náš tým je na takovou hru stavěný. Potřebujeme ovšem zlepšit rozhodovací proces a být nebezpeční z více pozic, což nám loni chybělo. Dokázali jsme sice hrát rychle, ale hodně možností jsme zbytečně ztratili, v tom bych chtěl naši hru v nové sezoně posunout. Nemyslím si ale, že je nyní nutné dělat nějaké větší změny. Těch bylo hodně loni v létě a nyní už k nim nevidím důvod. Pokračujeme dál v nastoleném konceptu. Jsem totiž přesvědčen, že jsme ještě nedosáhli na špičku potenciálu, který náš mladý tým má jak herně, tak také mentálně.

Jak byste zhodnotil letní přípravu? Jste spokojen s tím jak ji hráči odpracovali?

Fyzická příprava tentokrát proběhla lépe než loni. Měli jsme k dispozici celý kádr, což loni kvůli juniorským šampionátům nešlo.  V hrubé části jsme udělali z mého pohledu to, co jsme chtěli a to zejména v oblasti rychlostní vytrvalosti a následné rychlosti a silové přípravy. Tomu jsme věnovali opravdu důraz a věřím, že by to mohlo být znát.

A co herní stránka?

V té jsme se zaměřili na zahraniční konfrontace. Druhé místo z mezinárodního turnaje v Lovosicích a první místo ze Švýcarska jsou dobrým předpokladem do sezóny. Zejména výhry s předními týmy francouzské či švýcarské nejvyšší soutěže jsou cenné. Na druhou stranu nechci tyto výsledky přeceňovat, všechny týmy ladí a zkouší hráče i systémy. Radost z povedené přípravy nám navíc trochu narušilo zranění Branislava Cigáně, který bude několik měsíců mimo hru. Věřím ale, že ho dokáže nahradit nově příchozí levoruká spojka Martin Grištšuk ve spolupráci s Davidem Šůstkem, který je na pravé spojce schopen předvádět solidní výkony, ačkoli je pravák.

Co je teď nedůležitější pro to, abyste si herní pohodu z přípravy přenesli i do extraligy a nezopakovali černou sérii z první fáze minulé sezony?

Zejména my trenéři máme nepovedený start do minulé sezony stále v hlavě, a tak se na to snažíme hráče upozorňovat. Loni v přípravě jsme měli rovněž slušné výkony, ale málo vítězství. To je věc, na kterou jsme se zaměřili. Letos jsme chtěli výhry a hlad po nich už i v hrubé přípravě. U nás to bude hodně o hlavách.

Jak se vám zatím jeví předsezonní posily v podobě odchovanců z vlastní akademie?

Kluci z akademie zapadli bez problémů a ukazují, že budou schopni vytvořit konkurenční prostředí a zapojit se do chodu A-týmu. Kolik prostoru nakonec budou mít, se teprve ukáže. Já osobně nejsem zastáncem tvrzení, že na to někdo má a jiný ne. Každý se herně mění jinak a časově se to nedá odhadnout, takže bych nyní nechtěl jejich vytížení nijak predikovat. Jsou nedílnou součástí 18členného kádru a to je pro ně první krok, aby se mohli prosadit.

Do nové sezony vstoupíte i s jednou zahraniční posilou. Jak se Estonec Martin Grištšuk v přípravě osvědčil?

Martin je lidsky perfektní, má chuť, chce na sobě pracovat, nebojí se zeptat. I ostatní kluci to myslím cítí. Je to střelec a tlak z pravé strany bude díky němu větší, než jsme měli po odchodu Dieudonné Mubenzema, o tom jsem přesvědčen. I v přípravě to prokázal, potřebuje však ještě pracovat na lepší součinnosti, to je jasné. Zároveň je třeba si uvědomit, že je to mladý hráč ročníku 1997 a v bývalém klubu neměl takovou herní praxi, takže i on potřebuje ještě čas.

Určitě se zajímáte také o to, jak jsou na tom v přípravě vaši extraligoví soupeři. Kdo podle vás určitě nebude chybět v bojích o příčky nejvyšší?

Podle mého bude nahoře opět Plzeň jako úřadující mistr, protože většina jejích hráčů umí hrát těžké zápasy. Dále bude vysoko určitě Karviná. Ta podle mě posílila nejvíce ze všech a kromě toho udržela svůj stříbrný tým pohromadě, takže je pro mě největším favoritem na titul. Rozhodně se těším na výkony Zubří, které po loňském neúspěchu vhodně doplnilo tým a bude chtít ukázat, že má na boje o medaile. Samozřejmě věřím, že stejně jako loni nebudeme v bojích o nejvyšší příčky chybět ani my.

Který z ostatních celků by se podle vás mohl stát černým koněm soutěže?

U ostatních týmů došlo k také několika zajímavým transferům, ale hodnotit podle přípravy bych je nechtěl. Stačí se podívat na nás loni. Podzim a jaro jsme měli diametrálně odlišné. Stačí, aby se někomu nepovedlo několik zápasů, přijde zranění a ambice jsou rázem jiné. Takže se na extraligové boje hlavně těšíme a jak to nakonec bude, ukáže až sezóna

Váš asistent Václav Vraný v po skončení minulé sezony v jednom z rozhovorů řekl, že ambice jsou na Dukle vždy vysoké. Cílem pro nový extraligový ročník by podle něj měla být alespoň jedna trofej a účast v extraligovém finále. Vidíte to také tak?

Naším každoročním cílem je boj o medaile. Tlak na úspěch k Dukle zkrátka patří. Mé osobní ambice jsou být lepším týmem než loni jak výsledkově, tak z hlediska výkonnosti jednotlivců. Chci, aby se kluci posouvali pořád dopředu a pracovali na svém osobním progresu. K tomu jim chci jako trenér pomoci, protože tady určitě jsou hráči s potenciálem prosadit se i v zahraničí.

Prvním soupeřem na cestě novým extraligovým ročníkem vám bude Jičín, s nímž jste se v úplném závěru minulé sezony úspěšně vypořádali v sérii o bronz. Kudy v tomto utkání povede cesta k úspěchu?

Loňský ročník je pryč, na to se vůbec nechci dívat. Jičín má velmi nepříjemnou obranu, která je agresivní a vytváří tlak na hráče s míčem. S tím se potřebujeme vypořádat. Hlavně ale půjde o první utkání a navíc domácí. Chceme do něj vstoupit vítězně, to je jasné. Bude nutné se maximálně koncentrovat a přenést si do ostrého startu extraligy výkony z přípravy, což je někdy zrádné.

Také v této sezoně se Dukla zúčastní evropských pohárů. Vstoupíte do nich v říjnu ve druhém kole Vyzývacího poháru dvojzápasem proti kosovskému celku Kastrioti. Co o soupeři v tuto chvíli víte a co byste v pohárové Evropě považoval za úspěch?

O Kastrioti zatím nic moc nevíme, ale už jsem viděl jeden jejich zápas z play-off letos na jaře. Určitě se na ně zaměříme, až nadejde čas. Nicméně ten dvojzápas přijde až v říjnu, nyní nejdříve potřebujeme zvládnout start do ligy, jít krok za krokem, žít současností. Pro nás je úspěch, že se nám podařilo vyjednat sehrání obou zápasů doma a máme tak větší šanci postoupit. Čekám podobnou balkánskou házenou jako před několika lety od KH Besa Famiglia, což byl tehdejší kosovský mistr. Mají výborné individuální kvality na spojkách v čele se skvělou střední spojkou, která hru řídí. Chceme jít přes toto kolo dál a pak bude záležet na losu. Pro mě by byl úspěch opět postoupit do jarní části pohárů, která nám loni pomohla se zlepšit.

Autor Janis Aliapulios