„Týmový úspěch je pro mě na prvním místě, kolik vstřelím gólů, neřeším,“ říká druhý nejstarší člen kádru Lovosic Jirka Motl

Bývalý reprezentant, několikanásobný nejlepší střelec extraligy a sportovec okresu Litoměřice. Hráč 1. kola STRABAG Rail extraligy.  Bezesporu stále hvězda týmu. Nejen o tom, ale i o souhře se středními spojkami nebo jeho pomoci mladším hráčům v týmu se dočtete v rozhovoru níže.

Na konci minulé sezony vás trápilo zranění, jaký je váš aktuální stav?

Připravovat na novou sezónu jsem se začal až 22. července, kdy jsme společně zahájili přípravu na novou sezónu. Do té doby jsem rehabilitoval, tak abych byl připravený vůbec začít, takže mohu konstatovat, že jsem v pořádku a zatím mě nic nelimituje. Díky tomu jsem mohl s týmem absolvovat kompletní přípravu.

Zažil jste již mnoho trenérů, ať už v klubu nebo v reprezentaci. Jak náročná byla a je letošní letní příprava na sezonu?

Každý trenér má svůj styl přípravy a nejde jednoduše říct, která příprava na sezónu byla nejnáročnější. Ale poslední dvě přípravy na sezónu pro mě byli náročné spíše po psychické stránce. Obě jsem začínal prakticky od nuly a první dva týdny, než si všechno sedne, pořádně bolí. Ale teď se každým týdnem cítím lépe.

Několik sezón jste byl s přehledem nejlepší střelec extraligy a byl jste postrachem všech brankářů. V loňské sezoně po vás převzal žezlo Vašek Klimt, který již opustil Lovosice. Vezmete to letos zase trochu víc na sebe a můžeme od vás opět očekávat atak na nejvyšší střelecké mety?

Pro mě je vždy na prvním místě týmový úspěch, že jsem k tomu byl nejlepší střelec, byla pro mě odměna za tvrdou práci. Nejde si říct, že chci být zase nejlepší střelec, chtěl bych, aby se dařilo týmu, abychom předváděli líbivou házenou, na kterou budou chodit fanoušci a pokud možno vyhrávali a je jedno, kdo bude dávat góly. Pro tým bude prospěšnější, pokud bude víc střelců než jeden, dva.

Čas se bohužel nedá úplně zastavit a stal se z vás jeden z nejstarších v týmu. Předáváte své zkušenosti mladším? A pokud ano, berou si vaše rady k srdci?

Už několik sezón jsem druhý nejstarší v týmu po Božkovi (Jiřím Boučkovi). Jestli předávám zkušenosti mladším? Pokud mám co říct k naší hře, tak to řeknu a nebo řeknu, jak bych si to představoval, aby nám fungovala souhra na hřišti.

Trenér v přípravných zápasech dost točil sestavou a v podstatě v žádném zápase jste od začátku nehráli ve stejném složení.  Nechybělo vám více minut na hrací ploše?

Od toho jsou přípravné zápasy. Trenér potřebuje otestovat všechny hráče, aby zjistil, jak daného hráče může využít v ostrém zápase. Z toho i plyne, že se na hřiště dostane sestava, která se ani na tréninku nepotká. V tom případě nikdo moc není svázaný taktikou a může ukázat, co daný hráč dokáže a jestli přidá něco navíc. Já s tím nemám problém, navíc jsem nějakou dobu nehrál, tak si myslím, že hrací doba v přípravných zápasech byla odpovídající.

Herně si asi nejvíce rozumíte s mozkem lovosické hry Jirkou Boučkem. Od loňské sezony vidíme na palubovce na stejném postu výrazně mladšího ovšem neméně kvalitního Honzu Kupu. Jsou v jejich hře cítit rozdíly nebo se vám s oběma hraje víceméně podobně?

Každý má svoji hru. Od Jirky za tu dobu už vím, co mám očekávat, naše souhra je takzvaně „poslepu“. Co se týče Kupína, který je u nás druhou sezónu, tak během loňského ročníku se souhra postupně zlepšovala. Každý z obou jmenovaných hráčů má svůj styl hry, takže jsem musel upravit náběhy do kombinací, což mě nijak neomezilo.

Výsledky v přípravě nebyly úplně ideální, určitě to je i rotací hráčů v sestavě. Na čem nejvíce v trénincích pracujete, aby došlo ke zlepšení?

Jsem si toho vědom, že přípravné zápasy nám nevycházely, jak bychom potřebovali. Potřebujeme zapracovat na agresivitě v obraně. V útoku na souhře, omezení technických chyb a proměňování vyložených šancí, které nás srážely i minulou sezónu.

Již po třetí se letos lovosický zimní stadion oblékl do loveckého hávu a před vyprodanými tribunami s třemi tisíci fanoušky v zádech zde Lovci odehráli svůj první extraligový zápas. V čem je takový zápas jedinečný? Dokáže hráče vybičovat k ještě lepším výkonům?

Myslím, že každý v týmu se na takové zápasy těší a chce být součástí toho všeho. Kdo by nechtěl hrát před třemi tisíci fanoušky, plus dalších doprovodných akcí, které se běžně v průběhu sezóny nedělají. Je to oslova házené v Lovosicích, které je součástí i turnaj pro mládež „Házenkářský festival“.

Autor Miroslav Vintrich