Zuberský kapitán Šustáček: Souhra klape. Věřím, že brzy najdeme herní pohodu

Matěj Šustáček, dlouholetá opora zuberského „áčka“, která prošla v Zubří napříč všemi kategoriemi, je tradiční tvář Valachů. Stejně jako minulý rok působí i letos na pozici kapitána týmu. O tuto roli se ale nově dělí s Miroslavem Jurkou. Minulou sezónu nastřílel ve 23 utkáních 50 branek. Touto bilancí lze ale jen těžko vysvětlit, jak důležitý Šustáček pro Zubří je. Matěj Šustáček je mozkem útočných akcí, pro své spoluhráče připravuje herní příležitosti a takticky vede útočnou fázi Zubří.

Matěji, začátek ligy je tady, pojďme se ale ještě na chvíli vrátit k té minulé. Co si myslíš, že bylo největším kamenem úrazu, kvůli kterému se Zubří nepodívalo ani do play-off?

Nevyšel nám úvod sezóny, to byl důvod, proč jsme znejistili a vyrovnané zápasy jsme v koncovce nedokázali vyhrát. Takhle nám uteklo dost bodů. Celou sezónu jsme se nedokázali dostat do herní pohody a nenašli jsme si nic, o co bychom se mohli opřít. V útoku jsme se na každou branku zbytečně nadřeli, a naopak soupeři jsme ty jednoduché branky dovolili proměňovat.

Nové sezóně předcházela vytrvalostní a silová příprava. Letos trenér přitvrdil nebo vám připadá příprava stejná, jako ta minulá?

Já si obvykle tohle moc nepamatuji nebo to takhle nevnímám, takže nechci srovnávat. Byla tam období, kdy trenér přitvrdil, ale v našem sportu to musí být.

V kádru se objevila nová jména. Řezníček, Jurka, Mičkal, Souček, Novák i staronový Tomáš Říha. Jak zatím vnímáte novou souhru s těmito spoluhráči?

Souhra, myslím si, celkem klape. Samozřejmě jsou tam nedostatky, ale věřím, že je postupně každý zápas budeme odstraňovat a najdeme si tu herní pohodu.

Na programu přípravy byla spousta zápasů. Vidíte v tom velkou výhodu? Popřípadě, je to hodně pozitivní si zahrát a zkusit kombinace s tolika soupeři?

Někteří soupeři byli silnější, někteří slabší, takže jsme si zkusili vše. Nevím, jestli to je výhoda nebo ne. To se uvidí až v průběhu sezóny.

Není unavující takový herní nápor?

Unavující to může být, jelikož jsme většinu utkání odehráli na půdě soupeře, takže se často cestovalo. Doufám, že po tolika utkáních neztratíme chuť do těch soutěžních a budeme hladoví po gólech a po bodech.

Vaše přítelkyně Markéta přestoupila ze Zory Olomouc do polského týmu Lubinu. Už jste tam byl několikrát, jaké to tam je?

Mají krásnou halu a výborné podmínky pro rozvoj, takže jsem rád, že do toho šla. V týmu jsou opravdu přátelští, a nejen v týmu, ale celkově se tam snaží všichni pomáhat. Jelikož má klub vysoké ambice a hraje evropský pohár, bude tam sbírat cenné zkušenosti. Zkusí si házenou na profesionální úrovni.

Určitě jste řešili spolu trávení společného času, když teď bude Markéta hrát v Polsku. Jak to dopadlo?

S tím trávením společného času to je trochu složitější, moc ho není, ale snažíme se to zvládat. Pro Markétu je to složitější o to více, že je tam sama.

V Zubří jste během dvou týdnů v srpnu uspořádali sportovní příměstský tábor pro místní děti. Jak vás napadla taková věc?

Společně s trenérkou Lenkou Majzunovou jsme si řekli, že by bylo dobré udělat něco pro děti a dát odpočinout rodičům o prázdninách, tak nás napadla tahle věc. Bohužel to bylo dost pozdě, tak toho nemohli využít asi všichni, kdo chtěli. I tak jsem byl ale ze zájmu hodně překvapený a z původně plánovaného jednoho týdne jsme museli udělat týdny dva, abychom vyšli vstříc všem.

Proč si myslíš, že se přihlásilo tolik dětí, že jste museli udělat 2 turnusy?

Rodiče tolik dovolené nemají, aby mohli o ty menší děti pečovat celé prázdniny. A jelikož mnoho prarodičů také stále pracuje, tak děti potom nemají smysluplné využití času. Náš sportovní tábor, dovolím si říct, smysluplný byl a děti se nejen pobavily, ale udělaly i něco pro zdraví a osobní rozvoj.

Plánujete v budoucnu uspořádat ještě něco podobného pro děti ze Zubří? 

Chtěli bychom. I když to stálo hodně nervů a sil, tak to mělo smysl. Jestli bude energie i příští rok, určitě budeme pořádat druhý ročník.

Autor Štěpán Krůpa