Mám smlouvu ještě na příští rok a věřím tomu, že hrát budu, říká Vojtěch Petrovský

Nejzkušenější hráč družstva Pepino SKP Frýdek-Místek Vojtěch Petrovský letos hodně zápasů STRABAG Rail Extraligy vynechal kvůli problémům se zády. V duelu s Hranicemi nastoupil po delší době a hned nastřílel devět branek. V rozhovoru mluví o tom, jak se v utkání cítil, co nejvíce sráží mladý tým nebo jak vidí svou budoucnost v týmu.

Proti Hranicím jste nastoupil po delší době. Kdy jste věděl, že zasáhnete do tohoto střetnutí a jak jste se v něm cítil?

Delší dobu jsem nehrál, protože se mi potřetí obnovilo zranění zad. Schválně jsem tomu dal větší oddych a všechno jsem směřoval k tomu, abych nastoupil proti Hranicím, které jsou pro nás hratelným soupeřem. Proto jsme je chtěli porazit, protože body nám chybí. Musím říct, že jsem se cítil dobře. Byť určitě byl poznat herní výpadek. Kondici teď nemám takovou, jakou bych měl, kdybych hrál i předchozí zápasy, ale cítil jsem se celkem dobře.

Hned na začátku střetnutí jste proměnil dvě sedmičky. Pomohlo vám to dostat se do herní pohody, když jste tak dlouho nehrál?

Vždycky to člověku pomůže, když se trefí hned na začátku, hraje se mu pak lépe s každou další střelou a je psychicky odolnější. Bohužel jsem pak nedal třetí sedmičku a tímto jsme nastartovali jejich druhého gólmana. Sice se nám znovu podařilo vyhnat Pepu Kučerku z brány, který je postrachem mnoha střelců, ale opět jsme ztroskotali na druhém brankáři Hranic.

V Hranicích jste zažili prakticky to samé. Čemu to přisuzujete?

Těžko říct. Možná si někdo řekne, že Pepa Kučerka už v bráně není, tak to půjde i o něco snadněji, ale je tam druhý gólman, který nás vychytává. Stříleli jsme podobně. On vykopával nohu, kterou jsme mu trefovali.

Zmínil jste, že jste chtěli Hranice porazit. Nakonec jste prohráli o tři branky. Co podle vás rozhodlo o tom, že duel nakonec vyšel ve prospěch soupeře?

Hranice nás předčily v jednoduchých gólech. Nedali jsme ani jeden klasický trhák, kdežto Hranice hned několik. I když soupeře ubráníme, nedokážeme to zúročit v podobě branky z rychlého protiútoku. Zápasy, v nichž jsem nehrál, jsem sledoval z tribuny, a faktem je, že tímto si vůbec nepomáháme. Pak prohrajeme o tři góly. V tom byl veliký rozdíl mezi oběma družstvy.

V nadcházejícím kole vás čeká Plzeň, která vede celou soutěž. Navíc už má i slušný náskok. S čím do tohoto střetnutí půjdete? Dokážete takového protivníka potrápit v současném rozpoložení?

Plzeň je na druhém konci tabulky, než jsme my. Byly doby, kdy jsme ji dokázali potrápit a někdy i porazit. Bohužel zkušenější nebo i mladší hráči, ale psychicky odolnější, nám odešli. Plzeň je nyní někde jinde. Má výborně poskládaný tým. Hraje v ní mnoho reprezentantů. Ať už současných nebo těch, kteří prošli juniorskými kategoriemi. Navíc má zdvojené posty spojek, pivotů. Na její půdě můžeme jenom překvapit. A to za předpokladu, že se nám zadaří a všichni podáme nadstandardní výkon. Potom Plzeň potrápit můžeme.

Lubomír Kavka po posledním zápase mluvil o tom, že už moc nevěří v zisk dalších bodů do konce základní části. Vidíte to podobně nebo se snažíte myslet pozitivněji?

Lubomír Kavka je pesimista, to víme. Čekají nás ještě doma Lovosice, na které se nám v předchozích ročnících dařilo, i když nyní je náš tým jiný. Na druhou stranu loni jsme sezonu dohrávali v torzu a dokázali jsme Lovosice porazit v dvojzápase o konečné umístění. V tu chvíli se asi nabylo vědomí, že to takto půjde i příští sezonu, ale ukázalo se, že to nejde. Máme spoustu mladých kluků, kteří extraligu hráli loni teprve prvním rokem, a to jen pár minut. Nyní musí hrát více a je to poznat.

Jste nejzkušenějším hráčem v mladém týmu. Co tomuto družstvu nejvíce chybí? V čem jsou jeho největší nedostatky? Co jej nejvíce sráží?

Sráží nás nevyrovnanost výkonů. Jsou zápasy, kdy se někomu zadaří a všichni si řekneme, že už mu to konečně jde. Pak ale přijde další duel, v něm nedá prvních pár střel a už se dokáže rychle zlomit. Pokud máme porážet týmy, které jsou v tabulce nad námi, musí se sejít dobré nebo nadstandardní výkony více hráčů. Vždycky zkrátka někdo vystřelí, zahraje dobře, ale zase střetnutí nevyjde někomu jinému. Chybí nám stabilní výkony.

V letošní sezoně jste více zápasů absentoval, než hrál. Dokážete říct, jak dlouho byste chtěl ještě hrát?

Poprvé mě začala záda trápit před dvěma lety. Prošel jsem určitými vyšetřeními, dokázal jsem se vrátit a loni jsem se stejným nálezem, který mám nyní, dokázal hrát celou sezonu. Vypadl jsem jen na jedno utkání. Hrál jsem nejvíce ze všech a záda vydržela. Letos mě začala zlobit v srpnu, pak v září. Potom jsem se vrátil, protože nás čekala série duelů, v nichž jsme chtěli vyhrát, ale asi jsem se vrátil příliš brzy, protože záda nevydržela. Věřím, že teď vydrží a že to bude dobré.

Nepředpokládáte tedy, že by tato sezona byla vaše poslední v extralize…

Nechtěl bych. Mám smlouvu ještě na příští rok a věřím tomu, že hrát budu. Doufám, že se to vrátí do stavu, v jakém to bylo loni, a že to půjde.

Krčíte se na chvostu tabulky. Horší jsou jen Maloměřice, které na vás ztrácí pouhé dva body. Může vaše rozhodování ovlivnit případně i to, jak pro družstvo letošní ročník dopadne?

Osobně si nedovedu představit, že bychom spadli. Reálné je všechno, ale věřím tomu, že se zachráníme.

V základní části odehrajete poslední tři zápasy. Pak už vás čeká play out. Připravujete se nějak na tuto část soutěže, která pro vás bude nejdůležitější v celé sezoně?

Vyloženě na play out se ještě nepřipravujeme. Po změně trenéra se snažíme naučit nějaký systém a v některých chvílích už to vypadá, že nám to jde. Kupříkladu proti Brnu hráli kluci moc pěkně. Teď nám ale nějaké zápasy vůbec nevyšly. Dali jsme v nich třeba jen dvacet nebo dvaadvacet branek, a to je strašně málo. Na play out se ale zatím nepřipravujeme, soustředíme se vždycky na každý další zápas, který je před námi. Chceme ještě uhrát nějaké body, abychom Maloměřicím odskočili.

Autor Jan Smekal