Trenér Milan Buday: Nemám nůž na krku, ale pokusím se zlínské hráče nastavit na přesné plnění úkolů

Chce zachránit házenkáře HC Zlín v extralize. Trenér Milan Buday vystřídal u posledního týmu tabulky odvolaného Jiřího Mičolu. Nebude se s mužstvem muset nějak speciálně seznamovat, protože svému předchůdci dělal asistenta. Zkušeného čtyřiapadesátiletého kouče, který se v minulosti věnoval házené hlavně u mládeže a žen, čeká náročná práce s celkem, jemuž se dlouhodobě nedaří a je psychicky blízko dna.

Jak došlo k výměně trenérů v HC Zlín?

Uvažovalo se o tom už koncem minulého roku. Kolega nabízel rezignaci. Přesvědčoval jsem ho, aby neodcházel, když se ale na výkonech nic neměnilo, situace vyústila v jeho odvolání. Ona je taková pozice, když se hraje v křeči a člověk nemá velký vliv na to, co se děje na hřišti, velice složitá. V takovém dusném prostředí se dá těžko fungovat.

S jakým cílem jste přebral mužstvo?

Nemám nůž na krku. Působíme v amatérských podmínkách, kdy se na tréninku kompletní tým sejde výjimečně, protože hráči mají v týdnu pracovní nebo studentské povinnosti. Za této situace se jedná spíš o to, abych kluky zdravě nakopnul a zlepšilo se klima v kabině. Je potřeba, aby hře obětovali všechno, co je v jejich silách a možnostech a pro Zlín zachránili nejvyšší soutěž. K tomu je nezbytné maximální nasazení.

Bude za této situace potřeba něco měnit v herních systémech?

Každý trenér má určitý rukopis, ale tři kola před koncem základní části by bylo ode mě bláznovství, abych něco zásadního překopával. Jirka Mičola měl požadavky na moderní házenou. Při tom jde o to, jak jsou jednotliví hráči schopní plnit a realizovat pokyny. V tom budu na jeho práci navazovat, i když začínáme pracovat na určitých úpravách v přesilovce nebo v obranném systému. Něco bych chtěl změnit, ale spíš se pokusím nastavit hráče na jejich úkoly a na hřišti budu vyžadovat disciplínu.

Před pauzou, po níž přijde na řadu play out, vás čekají závěrečné tři zápasy. Hned nejbližším soupeřem bude vedoucí Dukla. Jak poslední duely pojmete?

Budou to především kvalitní přípravná utkání proti silným soupeřům. Myslím, že nás to správně prověří. Jde o to, abychom nebyli odevzdaní třeba jako v Karviné, kde jsme za poločas dali jen čtyři branky. Je nutné ale připomenout, že na slabších výkonech z poslední doby měla svůj podíl i absence zraněných opor Pernici a Indráka.

Týmu zřejmě chybí sebevědomí a je na mizině s proměňováním šancí. Jak se dá zapracovat na tomto problému?

Je to jednak v hlavách hráčů. Musí si zvednout psychiku a sebedůvěru. V mužstvu je řada házenkářů, kteří mají extraligové parametry. Půjde i o to, jak je na palubovce vedle sebe správně poskládat, rozdat jim úkoly a všechno skloubit dohromady, aby fungovali jako jednolitý celek. Vedle toho nám vepředu schází vhodné somatotypy. Nemáme špatnou obranu, ale v útoku se trápíme a zbytečně ztrácíme míče.

Větší zkušenosti jste v minulosti posbíral u ženských týmů. Jak se liší působení u žen od trénování mužů?

Dá se říci, že házená je jenom jedna, ale z hlediska psychiky je naprosto odlišné pracovat s ženou a mužem. V krátkosti se na to dá těžko odpovědět, protože to je téma na diplomovou práci. Když to zjednoduším, tak chlapi jsou přímější, rychleji se učí, ale bývají neukáznění. Holkám zase déle trvá, než něco vstřebají, ale když se to naučí, už to pak zvládají. Jsou disciplinovanější, ale mají zase jiné problémy.