Jak je důležité mít v sestavě Juříčka a proč se někde hráči rvou jako koně a jinde spíš připomínají leklé ryby

Nezvládli první kolo play out, a aby jim nezůstal v ruce „černý Petr“ čeká je nezáviděníhodný boj o přežití. O sestupujícím se rozhodne v konfrontaci mezi KH Kopřivnice a HC Zlín. Prvně jmenovaní spadli do bojů o udržení po prohrané sérii 1:3 na zápasy a Tatranem s Litovel, ti druzí proti KP Brno nevyhráli ani jeden zápas, což se ale tak trochu čekalo.

„Byly to naprosto vyrovnané zápasy. Jsem přesvědčený, že jsme se o vítězství v sérii připravili sami. Rozhodovaly maličkosti, možná se to všechno zrodilo už v prvním domácím souboji, kdy jsme vedli, ale nedokázali jsme utkání dotáhnout do konce,“ vyprávěl trenér Ivo Vávra, trenér KH Kopřivnice.

„Ve druhém zápase se nám zranil náš nejlepší hráč Honza Gřes. Jeho absence pak byla v Litovli cítit, naopak domácí nasadili Davida Juříčka, který byl skutečným rozdílovým hráčem. Spoluhráčům dodal klid a obrovskou zkušenost. Když jsme vedli, dokázal vzít zodpovědnost na sebe a Litovel náskok díky němu stáhla,“ popsal přínos opory v řadách soupeře.

„Prohráli jsme to vždycky tak, že naše mladé družstvo přestávalo stíhat, kluci se dostali pod tlak, byli zahlcení, začali dělat chyby a přestalo se jim dařit střelecky. To vždycky rozhodlo. Nelze jim upřít bojovnost, rvali se jako koně, ale rozhodující krůček ještě neumějí udělat,“ pokračoval kopřivnický kouč, který teď musí méně vyzrálý celek připravit na souboj o bytí či nebytí s HC Zlín.

„Určitě je nesmíme podcenit. Bilanci ze základní části máme vyrovnanou. Musíme zapomenout, že v sezoně vyhráli jen dva zápasy. Mají totiž zkušenější hráče a Zlín není právě náš oblíbený soupeř. Bude to hodně těžké. Výhodou může být to, že jako lépe postavený celek začínáme dvěma zápasy doma, i když v takových zápasech jako je kdo z koho, se výhoda domácího prostředí často smazává. Bude to hlavně o hlavě,“ dodal Ivo Vávra.

Za všechno může Bavlnka

Zlín ani v jednom zápase play out proti KP Brno příliš nevzdoroval. „Největší příčinou našich porážek je brněnský brankář Jiří Bavlnka. Osmnáctkrát jsme to ve třetím zápase dali do něj. To hovoří za vše, prostě nás vychytal. Rozhodovací proces střelců je daný. Je to v hlavách hráčů. Dospělo to do takové fáze, že i ti nejzkušenější měli problém proměnit sedmičku. Za všechno hovoří fakt, že si Bavlnka zakřičel na spoluhráče, aby nebránili křídla, že si to chytne…“ kroutil hlavou trenér HC Zlín Milan Buday.

„Nejlepší bylo z naší strany asi druhé utkání, kdy jsme sice prohrávali 1:8, ale za osm minuty jsme nehledě na Bavlnku dokázali korigovat na 8:9. Jenže pak jsme vyrovnaný stav neudrželi a dovolili Brno odskočit. Oni jsou zkušený soupeř s několika velice dobrými hráči. Jejich síla je v kolektivu, u nás to je spíš o jednotlivcích, ale to se musí všechno sejít, aby z toho něco bylo. Dalším naším mínusem byly druhé poločasy, kdy jsme obvykle odešli,“ litoval zlínský kouč, který k týmu přišel v březnu.

„Pokusím se pro Zlín extraligu zachránit, ale nejsem kouzelník. O udržení hrajeme s Kopřivnicí, a jelikož za ně nechytá Bavlnka, tak jsem přesvědčený, že nějaký zápas vyhrajeme… Ale váženě, u Kopřivnice nám gólmani problémy nedělali. Víme, že je to tým, který je asi až na tři výjimky složený hlavně z mladých běhavých bojovníků. Mezi nimi ovšem funguje soudržnost a hecování, což u nás postrádám. Někdy mi bohužel připadá, že jsou naši kluci jako leklé ryby,“ dodal Milan Buday.