Ohlédnutí za 5. extraligovým kolem s... Michalem Bardou

Aktuální dění v nejvyšší soutěži házenkářů shrnuje osobitě Michal Barda, pro kterého jsou zatím nejsvětlejšími zjevy dosavadního průběhu Extraligy výkony Lovosic a Kopřivinice. 

Když jsem se díval na rozlosování 5. kola, říkal jsem si, že by to mohlo být kolo hodně zajímavé pro hosty. Samozřejmě, nečekal jsem, že by to platilo v předehrávce Nového Veselí v Plzni. Házenkáři z Vysočiny měli před Honzou Štochlem v plzeňské brance respekt a extrémní množství technických chyb jim v první půli zlomilo vaz. Plzeň si chtěla spravit chuť po porážce v Zubří a neponechala nic náhodě. Zdánlivě sice vykompenzovala výpadek zraněného Milana Škvařila, ale její hra v útoku pořád úplně přesvědčivá není a kvalitu prověří až mnohem solidnější obrany. Výsledek byl tedy podle očekávání.

Lovci vletěli do sezóny opravdu impozantně a po ztrátě, nebo snad zisku?, bodu v Kopřivnici si připsali výhru v divoké přestřelce proti Litovli. Tak lehkovážně by ale doma branky dostávat neměli. Hra brankáře za obranou je jemná alchymie a Lovci formu skvělého Adamíka pokoušejí možná až přespříliš. Můžeme se těšit, zda jim lehkost házenkářského bytí vydrží i do dalších kol. Hodně napoví už příští zápas na Dukle.

Jičín měl těžké rozlosování a doma už nechtěl proti Brnu podruhé zaváhat, ale před utkáním bych si na něj nevsadil. Brno totiž po kostrbaté přípravě stabilizuje hru a po vítězstvích doma se osměluje i venku. Zkušené družstvo má kvalitní brankáře a Viktora Hastíka, který i ve vypjatých situacích zachová chladnou hlavu - v Jičíně byl jasně rozdílovým hráčem. Vítězství hostí mě proto nepřekvapilo, ale Jičín dal doma podruhé jen dvacet branek a s tím bude v extralize vyhrávat špatně.

Zubří nabralo minulý víkend sebevědomí vítězstvím nad mistrovskou Plzní a na koho to zkusit než na Hranice, které dostaly takovou nakládačku na Dukle? Pepa Kučerka se snažil zabránit nejhoršímu, ale dlouho byl na všechno sám. Zubří totiž produkuje opravdu solidní házenou a nedělá moc chyb. V napínavé přetahované rozhodla čtvrthodina uprostřed druhé půle, kdy domácí dali jen tři branky a hosté nabídnutou šanci dotáhli k zasloužené bodové odměně.  Dobrá práce, Andreji!

V Karviné byli domácí na papíře zdánlivě favority, ale proč vlastně? Jejich jasné vítězství ve 2. kole proti Veselí zůstalo jen příslibem možné kvality, od té doby družstvo žádné zázraky nepředvádí. A tak si Kopřivnice, která od začátku dává hodně branek a nemá ostych před nikým, v neděli dopoledne odskočila do Karviné jako do cukrárny a po přestávce vedla už o šest branek. O pět minut později to sice bylo jen o gól, ale honička stála domácí tolik sil, že už utkání otočit nedokázali. Pro mne je Kopřivnice vedle Lovosic nejsvětlejším zjevem dosavadní soutěže a její bodové zisky v závěrečném účtování někomu pořádně zamotají hlavu.

Vojáci chytili slinu postupem v evropském poháru a doma proti Hranicím jim pěkně bouchly saze. Těžko tedy mohli jet do Frýdku s jiným cílem než pro body. Své úmysly dali najevo hned od začátku a po necelé čtvrthodině se za stavu 2:10 zdálo zameteno. Domácí se ale ve druhé půli zvedli a bylo to několikrát nahoru dolů, nakonec vyhrála Dukla o čtyři. Což zároveň znamená, že tři čtvrtiny utkání ve Frýdku o čtyři prohrála. Dva body jsou fajn, ale hráči musí sami vědět, zda to pro jejich evropské ambice stačí. V pohárech se totiž počítá jinak.

Suma sumárum: bravo za odvahu, po které jsem volal po 2. kole. Žádný favorit není tak dobrý, aby se nedal porazit!