Ohlédnutí za 10. extraligovým kolem s ... Michalem Bardou

Jak se podle legendárního brankáře a trenéra Michala Bardy týmům nejvyšší soutěže podařilo využít reprezentační pauzy? A jak se právě tato pauza podle něj projevila na výsledcích uplynulého víkendu? Nejen o tom v našem tradičním ohlédnutí.

Na desáté kolo Extraligy mužů jsme si museli počkat o týden déle. Po předposledním extraligovém kole, hraném o národním svátku, přišel svátek házenkářský: evropská kvalifikace mužů. Domácím fanouškům přinesl smutek ze ztráty bodů na Islandu i lahůdkovou atmosféru plzeňského utkání proti Makedonii. Deset gólů z jedenácti ran Kuby Hrstky a odpočívající skvělý Jirka Motl mohly vyvolat platonický povzdech, proč se nemůže hrát se dvěma levými křídly na hřišti. Ti, kteří se dívají i za hranice, zaznamenali jen těsná jednobranková vítězství Německa, Francie a Maďarska na hřištích soupeřů, kteří měli být o jednu nebo dvě třídy slabší. Nejsou - házená v Evropě se mění. Věřili byste před týdnem na vítězství Finska v Rakousku?

Zároveň týden nabídl spekulace, kdo na reprezentační přestávce doma vydělá. Pro Plzeň a Duklu, unavené klubovými pohárovými výjezdy, turistická sezona s podzimními plískanicemi skončila poznáním, že jiné evropské týmy jsou především silově připravené úplně jinak. Pro další týmy čas navíc nabídl možnost konsolidovat družstvo a ti nejlepší se snažili formu a pohodu konzervovat do dalších kol. Jak se jim to podařilo?

Nejlepším týmům každopádně ano. Před časem jsem s nadsázkou psal o lehkosti lovosického házenkářského bytí a ta trvá i nadále. K přesvědčivému vítězství ve Frýdu-Místku se přidává i stoupající sebevědomí družstva, které v destrukci soupeřů nachází novou nepoznanou radost. Trenér Milan Berka ji o víkendu doprovodil komentářem, že družstvo v útoku ve Frýdku hrálo, co chtělo, a na devítibrankové vítězství se ani moc nenadřelo. U některých lovosických jmen člověka opatrně napadá, jak by asi obstála v přímé zahraniční konfrontaci.

Podobně kvalitní výkony odvádí i další přední družstva. Znáte podvečery, kdy člověk hraje šachy sám proti sobě? V sobotu si to vyzkoušel Andrej Titkov na lavičce Zubří v utkání proti Brnu. Andrej je v posledních letech svou spolehlivou prací podepsaný pod vzestupem obou družstev. Doplněné Brno se vrátilo k pozapomenutému příslibu z let minulých a napevno se usadilo v přední skupině. A Zubří dává zapomenout, že před sezonou ztratilo vyhlášeného levorukého kanonýra.

Zatímco Dukla a Plzeň jen plnily svou povinnost, Karviná si oddechla v Hranicích a způsobila jim další vrásky na čele. A nováček? Nováček se rval, bojoval, chyboval, znovu se rval a nakonec byl odměněn dvěma body za touhu. Nové Veselí hraje svůj vlastní příběh o naději prosadit se do společné česko-slovenské ligy. Je sice stále předposlední, ale také jen dva body od šesté Karviné. Blíží se čas štědrosti - kdo bude na letošní Vánoce vzpomínat s radostí?