Proč Lovosice vyřadily Karvinou? Severočeši se mohli spolehnout na širší a zkušenější kádr a lepší výkony brankáře

Favorit své snažení nakonec dotáhl do zdárného konce, i když na to na rozdíl od tří zbývajících semifinalistů potřeboval pět zápasů. Lovosice dokázaly, že patří mezi elitu. Budou hrát o medaile a vyřazený čtvrtfinalista z Karviné si musí své choutky na lepší pořízení v extraligovém play-off nechat do příští sezony.

Co rozhodlo vyrovnanou sérii, jejíž aktéři se letos střetli v soutěžních utkáních osmkrát, a tudíž se velice dobře znají? Přednost dostává trenér vítězné strany Milan Berka. „Musím před Karvinou smeknout. Sérii odehrála v malém počtu hráčů a zároveň velice dobře. Byla těžkým soupeřem, i když výsledky – dvakrát prohrála o deset gólů – tomu neodpovídají. Všechny zápasy, včetně toho posledního, byly velice složité,“ vyprávěl kouč FCC Město Lovosice.

„Myslím, že rozhodla větší vyrovnanost našeho mužstva a brankářská kvalita. Artur Adamík nás podržel, což má souvislost i s tím, že dobře fungovala obrana,“ pokračoval a podotkl, že nadcházející semifinálový souboj s mistrovskou Plzní budou rozhodovat maličkosti.

„Sehráli jsme s nimi tři kvalitní zápasy, z čehož jsme jednou v poháru zvítězili. V domácím extraligovém zápase jsme to měli dobře rozehraný, ale postihl nás takový blackout, že jsme je nechali během pěti minut vrátit do zápasu. Slušný zápas jsme sehráli i u nich doma. Jak říkám, půjde o maličkosti, které mohou všechno zvrátit. Nebude možné ani na chvilku polevit.“

Větší sílu soupeře ocenil i hrající trenér HCB Karviná Alexandr Radčenko. „Příčin vyřazení bylo víc. Důležitá byla pro Lovosice jejich gólmanská kvalita. Ta určitě rozhodla poslední zápas. V neposlední řadě to byl jejich širší kádr. My jsme to tahali v sedmi osmi lidech. Síly proto ubývaly, uškodila nám neúčast zraněného Honzy Užeka. Ten nám hodně chyběl, naopak jsme stavěli tři mladíky ročníku 1997. Scházely nám i zkušenosti,“ pokyvoval hlavou.

„Co se týká budoucnosti, tak se nám to ale bude přičítat. Mladí kluci budou za rok za dva někde jinde. Pracujeme i na posílení kádru, víme, kde nás bota tlačí, ale těžko říct, jestli už to bude za rok na semifinále. Stačí jedno dvě zranění a všechno je jinak,“ přemítal hrající kouč s ruskými kořeny.

Se svými svěřenci ho nyní čekají v extralize ještě čtyři zápasy, v nichž se rozhodne o pořadí na pátém až osmém místě. „Bude těžké hráče namotivovat na zápasy s Jičínem a pak ještě na další dva. Zklamání po vyřazení ve čtvrtfinále je velké. Máme nějaké šrámy, ale odehrát to musíme. Na únavu se vymlouvat nebudeme, jsme sportovci a jedeme dál,“ uzavřel povídání Alexandr Radčenko.

Foto: Miroslav Vintrich