Sice jsme postoupili, ale po prohraném zápase jsme hleděli do země, jako bychom nevěděli, co se stalo, přiznal Tomáš Mičkal

Hranice extraligu udržely. Jenže v baráži proti Strakonicím se pořádně nadřely. Naštěstí se v domácí odvetě mohly spolehnout na křídelníka Tomáše Mičkala. Ten sice jedenácti góly jednobrankové prohře nezabránil, ale na postup to těsně stačilo. Moravané si totiž o týden dřív přivezli z jihu Čech dvougólový náskok.

„Před baráží jsme příliš nevěděli, co máme od Strakonic čekat. Paradoxně nám vyšel líp venkovní zápas a před odvetou jsme si mysleli, že jim to nandáme o deset a bude klid. Jenže na začátku zápasu odstoupil kvůli zranění Zdeněk Čadra, na jehož střelbu jinak spoléháme. A když dostal červenou kartu další levák, bylo to ještě těžší. Asi na nás dolehlo, že musíme, a dostali jsme se do křeče, což nás ostatně pronásledovalo celou sezonu,“ začal své vyprávění Tomáš Mičkal.

Nakonec Cement Hranice extraligu nejtěsnějším rozdílem uhájil. „Před strakonickými hráči ale musíme smeknout. Bojovali a rvali se do poslední vteřiny. Takže baráž to byla nebývale těžká. Doma jsme se třepali až do konce. Byli jsme maličký kousíček od velkého průseru. Ani jsme se po zápase neradovali, v šatně jsme hleděli do země, jako bychom nevěděli, co se vlastně stalo,“ kroutil hlavou hráč, jemuž se kvůli světlým vlasům a pleti všeobecně přezdívá Vápno.

V Hranicích se přitom před rokem oslavovaly bronzové medaile, ale letos mužstvo z tradiční házenkářské bašty viselo na vlásku nad propastí. „Odešly nám opory a celý rok jsme se hledali. K tomu se přidala zranění, v podstatě jsme nebyli kompletní a kvůli tomu chyběl i kvalitnější trénink. Pak na nás padla deka a z toho se tým těžko dostává. Pro příští sezonu se má manšaft posílit, čímž bychom se měli posunout v tabulce mnohem výš,“ pokračoval Tomáš Mičkal.

Na udržení v extralize se v neděli svými góly podílel značnou měrou. „Zaplať pánbůh, že to tam padalo aspoň mě. Jedenáct gólů dávám málokdy. Jako každý jsem závislý na spoluhráčích, jestli mi přihrávají. No a když musel palubovku opustit Zdeněk Čadra, nalézaly jejich míče mě,“ dodal devětadvacetiletý házenkář, který se do Hranic dostal před třemi roky oklikou přes Zubří.