Strakonice se díky domácí remíze odlepily z posledního místa. Černého Petra od nich převzali házenkáři Nového Veselí

Zamotanější scénář spodních pater Extraligy mužů by se dal před sezonou těžko předpokládat. Pět posledních týmů v rozpětí pouhých dvou bodů usiluje o osmou příčku, která bude na konci základní části znamenat jistotu záchrany. Kdo na ní dosáhne, se po 15. kole nikdo neodváží tipovat. Nedávný účastník Final4 z Nového Veselí v únoru podruhé prohrál a klesl na dno, Strakonice se naopak poprvé odpoutaly z poslední příčky. Do kategorie ne úplně očekávaných výsledků patří porážky loňských finalistů.

V Zubří se po osmi měsících otvírala zrekonstruovaná hala a slavnostně naladění Valaši přivítali mistrovskou Duklu. Nelze se divit, že ve vylepšené aréně bylo našlapáno až po střechu. Obnovenou premiéru si domácí navíc osladili výhrou, na níž by si však o poločasové přestávce z přítomných vsadil málokdo.

„Vítězství se začalo rodit v koncovce prvního poločasu, kdy jsme se za nepříznivého stavu nepoložili a alespoň ho trochu stáhli. Od toho už jsme se mohli ve druhé půli odrazit,“ upozornil domácí trenér Andrej Titkov na hrozivé sedmibrankové manko. „Po přestávce se k nám připojili diváci, což se projevilo i na výkonu. Co se týče haly, tak největší změna je asi v palubovce, která je perfektní, stejně jako osvětlení. Úplně jiná je i akustika. Hráči mě konečně slyší,“ dodal s úsměvem kouč HC Robe Zubří.

„Z naší strany šlo o dva rozdílné poločasy. V prvním jsme hráli přesně to, co jsme potřebovali. Z dobré obrany jsme první a druhou vlnou přecházeli do rychlého útoku. Bylo tam nasazení, jenže v druhé půli jsme dali jen deset gólů a neproměnili vyložené šance,“ zlobil se trenér hostů Jiří Kotrč. „Umožnili jsme domácím rychle vyrovnat a posledních deset minut už bylo vabank. Z mého pohledu měl zápas skončit remízou. Škoda, měli jsme udržet náskok z první půle.“

Další atraktivní zápas se hrál v Karviné, která připravila o body plzeňského lídra. Jednalo se o opakování finále Českého poháru, ale zápas dopadl opačným výsledkem než před dvěma týdny v Chebu. Také ve Slezsku v poločase vedli hosté, jenže domácí dokázali duel obrátit.

„O přestávce jsem zašel za Honzou Užekem, který ještě cítí operované koleno, ale už byl připravený do hry. Řekl mi, že do toho půjde. Z pivota jsme vysunuli Soláka na spojku a oba vytvořili na soupeře potřebný tlak. Chytil se Nemo v bráně, kluci si začali věřit a najednou to Plzni nešlo,“ prozradil trenér HCB Karviná Marek Michalisko, jak se zrodila výhra.

„První poločas byl z naší strany výborný. Měli jsme dobrou defenzivu, podpořená skvělým Honzou Štochlem v brance,“ těšilo plzeňského kouče Michala Tonara staršího. Jenže v úvodu druhého dějství přišel neskutečný zlom. Brzy po začátku poslali rozhodčí Plzeň na víc než minutu do čtyř a Karviná začala otáčet vývoj zápasu. A když se zranil po neodpískaném faulu Jakub Tonar, bylo zle. „To byl klíčový moment zápasu,“ popisoval nezdar trenér Talentu Robstav-M.A.T. Plzeň.

Smírem skončil zápas Strakonic s Kopřivnicí. I v tomto případě patřilo poločasové vedení hostům, ale nedokázali ho udržet. Oba trenéři trochu váhali, jestli mají bod označit za úspěch či ztrátu. „Věděli jsme, že bodovat ve Strakonicích bude strašně těžké,“ povídal kouč KH Kopřivnice Lubomír Veřmiřovský. „Po přestávce začali domácí ukrajovat z našeho náskoku. Vycítili šanci, a o to víc bojovali. Dost branek jsme dostali z druhé vlny, nicméně za bod z venku jsme rádi.“

Jeho protějšek Roman Marienka myslel spíš výhru. „Věřil jsem, že doma Kopřivnici i přes nepříznivý průběh utkání porazíme. Ještě sto dvacet vteřin před koncem jsme vedli o dvě branky a z mého pohledu odehráli závěr příliš bázlivě. Navíc jsme vyrobili dvě fatální chyby. Soupeři jsme darovali balon a nebýt toho, vedení bychom udrželi. V úplném závěru jsme pak ještě nevyužili přesilovku. Nešlo o nezkušenost, spíš o určitý zkrat, k němuž dochází, když se hraje pod tlakem,“ litoval kouč HBC Strakonice 1921.

Jihočeši se však díky třem bodům z posledních dvou zápasů odlepili z posledního místa tabulky. „Může se to zdát příjemné, ale chtěli jsme mít o bod víc a přiblížit se osmé pozici. To je pro nás klíčové. Mám nepříjemný pocit, aby nám zrovna tento konkrétní bod z domácího zápasu na konci základní části nechyběl. Abych ale nebyl zbytečně neskromný. Na začátku soutěže jsme byli jasnými outsidery, nyní se zuby nehty držíme a připravujeme nejedno překvapení,“ doplnil.

Velké zklamání zažil při zápase v Lovosicích trenéra Sokola Nové Veselí Pavel Hladík. Jeho svěřenci prohráli o osmnáct branek a 40 jich inkasovali. „Propadli jsme ve všech směrech. Mrzí mě, že když nám to nešlo, tak jsme nezabojovali. Nechali jsme se zlomit a čekali na konec,“ vykládal kouč nespokojeně. „Nyní už jednoznačně musíme hrát o záchranu. Abychom se toho vyhrabali, musí přijít tvrdá práce a výkony na hraně našich možností.“