Smutek zůstal v Plzni. Ale kluci šlapali, smekám před nimi za to, co dokázali, ohlédl se za finále trenér Talentu Michal Tonar

Obhájili stříbro, ale prohra ve finálové sérii nikoho netěší. Karviná byla v play-off nejlepší. Z deseti zápasů prohrála jediný, Plzeň se jí snažila přibrzdit, ale soupeř ze Slezska dotáhl své tažení do vítězného konce. Západočeši se poučili a určitě se výborně připraví na příští rok. I tak je jejich šňůra obdivuhodná. V jedné řadě se stali třikrát mistry a dvakrát získali druhé místo.

Z Karviné se vrátili po dvou nezdarech s nožem na krku. Pokud chtěli její tažení zastavit, museli v sobotu vyhrát. To se jim povedlo, ale v neděli už další vítězství nepřidali. „Ještě to bude chvíli trvat, ale my se s tím popereme. Máme motivaci na další sezonu,“ pravil den poté nevesele trenér Talentu Robstav-M.A.T. Plzeň Michal Tonar starší.

„Celá série byla vyrovnaná. Po dvou porážkách jsme se dokázali znovu připravit. Jednou jsme to doma zvládli. To jsme byli šťastnější, podruhé už ne. Rozhodovaly maličkosti. Dělali jsme, co jsme mohli, ale dopadlo to takhle. Nesmím zapomenout na podporu našich věrných fanoušků. Opravdu nás hnali dopředu. I ve druhém zápase, kdy jsme prohrávali o šest a ztrátu i díky nim stahovali,“ poděkoval věrnému plzeňském publiku.

Jenže dotahování stojí spoustu sil. „Ve druhém poločase jsme se nevyvarovali technických chyb a nakonec nám chyběl gól,“ pokračoval kouč. „V každém finále musí být jeden šťastný a jeden zklamaný. A tím druhým jsme bohužel my. Smutek zůstal v Plzni. Před krásnou návštěvou to bylo trochu trpčí, ale kluci do toho celou dobu šlapali. Smekám před nimi za to, co dokázali.“

Plzeň se do play-off dostala ze čtvrtého místa, přičemž se nestává se často, aby čtvrtí postoupili do finále. Ve čtvrtfinále bojovala o postup s Duklou, kterou vyřadila ve třech zápasech. Pak s jednou porážkou uspěla v semifinále proti Zubří, které vyhrálo základní část.

„Kluci zanechali silný dojem. Potýkali jsme se zdravotními problémy, brzy na jaře jsme neměli ani jednu zdravou spojku, ale i tak jsme zvládali vypjaté zápasy. Karviná měla cestu možná trochu jednodušší, zranění hráči se jí naopak postupně vraceli, ale na to nechci nic svalovat,“ přemítal Michal Tonar.

„Finále jim víc sedlo. Fungoval jim útočný styl bez brankáře a v sedmi hráčích v poli. Do prázdné brány jsme jim dali sice dost gólů, ale v konci sezony měli lepší formu a štěstí stálo na jejich straně. Je to sport. Možná, že se za čas ukáže, že tohle druhé místo bylo úspěch.“